aktuální zprávy
420PEOPLE – rušné jaro mezinárodního souboru
- Foto: A. Volný (Sacrebleu)
Nataša Novotná a Václav Kuneš, autorský tandem s názvem 420PEOPLE. Letos odstartovali čtvrtý rok svého působení v Praze. Jejich jména si drží ohlas také v zahraničí, kde jsou oba bývalí virtuózní tanečníci Kyliánova NDT stále žádáni. Kunešův titul Small Hour (vytvořený pro 420PEOPLE před třemi roky) nyní do svého repertoáru převzal švédský Skanes Danstheater a texaský Dominic Walsh Dance Theater v Houstonu, Sacrebleu Nataši Novotné (premiéra na podzim 2010 na Nové scéně v Praze) vzniklo v koprodukci s holandským divadlem Korzo.
420PEOPLE byl jako první český umělecký subjekt zařazen do mezinárodní online video knihovny Numéridanse, jejíž slavnostního zahájení v lednu t. r. se v Paříži také Novotná s Kunešem zúčastnili. Na jaře tohoto roku podniknou 420PEOPLE turné po Nizozemsku a Polsku, navíc budou v květnu hostem prestižního Benois de la Danse v Moskvě ve Velkém divadle (Bolšoj těatr), kde představí B/olero Ohada Naharina.
V Praze zvou své diváky do jejich domovského sídla Nové scény Národního divadla, kde pravidelně hrají taneční představení. Pro jarní sezónu 2011 jsou to tři inscenace: poslední novinky souboru Reen, Sacrebleu (22. a 23. 3 2011, Nová scéna ND, 12. 4. 2011, divadlo Ponec (v rámci České taneční platformy), 27. a 28. 6. 2011, Nová scéna ND ) a Affordance (18. a. 19. 5. 2011, Nová scéna ND, 20. 5. festival Divadelní Flora, Olomouc), ve kterém i tentokrát představí své improvizační umění dlouholetý člen Ballett Frankfurt Michael Schumacher. Do choreografického konceptu Václava Kuneše vstoupí jako aktér či glosátor. Všechna loňská uvedení tohoto díla byla svou podstatou originálem, dění na jevišti se díky improvizaci měnilo. Václav Kuneš si s myšlenkou afordancí stále pohrává, rozvíjí ji, i letos chce překvapit intenzitou a energií, kterou Affordance má. Spojení autorských vkladů Kuneše a Schumachera slibuje, že ani tato uvedení (jedno v rámci předplatného ND), nebudou nudná, natož stejná...
V červnu nabídnou 420PEOPLE divákům kromě svých děl také významné hosty – tanečníky souboru Kidd Pivot Frankfurt RM s dílem The Other You choreografky Crystal Pite.
420PEOPLE ve spolupráci s Novou Scénou a Laterna Dance Studio zahájili od ledna 2011 činnost tanečního Studia Nové scény. Pravidelné lekce současného i klasického tance pro začátečníky a pokročilé vedou čeští i zahraniční lektoři. Občasné workshopy techniky Gaga Ohada Naharina /IL, které si již druhým rokem získávají své příznivce, jsou opět plánovány v průběhu sezony.
420PEOPLE vystupují pod logem s hláškou: „vytáčíme tancem“. Myslí to vážně – jejich taneční představení jsou na současné mezinárodní úrovni, bez podbízovosti myslí na diváka, jde zkrátka o požitek z pohybu. 420PEOPLE je spojení tvůrců, kteří trvají na devizách výjimečné interpretační úrovně a profesionality, přitom však neopomíjejí hravost a odvahu, se kterou přivádějí na jeviště slovník současného tance, improvizaci jako součást tvorby a netradiční dialog s divákem formou diskuze po samotném představení. 420PEOPLE jsou hlavně Nataša Novotná a Václav Kuneš – jejich umělecká vize a kontinuální snaha o vytvoření souboru, který ponese značku Made By Czechs, nicméně souzní se světovým tanečním uměním.
Zdroj: 420PEOPLE
Cena Komerční banky pro Zuzanu Susovou
Ve čtvrtek 24. února 2011 byly v rámci slavnostního ceremoniálu před českou premiérou inscenace Být či nebýt předány na jevišti Stavovského divadla Ceny KOBANÁDI. Vítězkou v kategorii balet se stala primabalerína Zuzana Susová za role Desdemony v inscenaci Othello a Gretchen v inscenaci Faust. Na cenu za nejlepší taneční výkon byli dále nominováni: Karel Audy (demisólista baletu ND) za roli Jaga v inscenaci Othello a Viktor Konvalinka (sólista baletu ND) za roli Jaga v inscenaci Othello.
Cena Komerční banky je součástí rozšířené spolupráce mezi Komerční bankou a Národním divadlem, která byla stvrzena podepsáním nové partnerské smlouvy v květnu 2005. V dalších oborech ocenění získali dlouholetý člen činohry ND Jiří Štěpnička za role Raye v inscenaci Blackbird a Shylocka v Kupci benátském a sólistka opery ND Kateřina Kněžíková za role Despiny v inscenaci Cosi fan tutte a Iliy v Idomeneovi.
„Poděkování si kromě vítězů zaslouží všichni, kteří na scéně, ale i za ní prokazují prakticky každý den uměleckou invenci a obrovské pracovní nasazení proto, aby nám mohli poskytnout výjimečné zážitky. Dovolte mi proto, abych poděkoval všem, kteří se na úspěšných inscenacích podílejí. Jsem rád, že Komerční banka může k těmto úspěchům svým dílem přispět, a to díky dlouholetému partnerství,“ uvedl na ceremoniálu generální ředitel KB a předseda představenstva Henri Bonnet. Komerční banka věnovala každému oceněnému umělci kromě šeku především bronzovou sochu KOBANÁDI, kterou umělecky ztvárnil akademický malíř a sochař Jaroslav Róna.
Zdroj: ND
Foto: Pavel Hejný
Premiéra Laterny magiky – Legendy magické Prahy
V polovině sezóny 2009/2010 se Laterna magika, po dlouhá léta samostatný umělecký soubor, spojila opět s Národním divadlem a stala se tak čtvrtým uměleckým ansámblem ND. Po prvním roce ve společném svazku se chystá představit divákům novou inscenaci, kterou budou 3. března 2011 Legendy magické Prahy. Nový projekt Laterny magiky vychází z inscenace Černého divadla Jiřího Srnce, kde bylo toto téma zpracováno v inscenacích Legendy staré matky Prahy a Ahasver. V Laterně magice dostává námět, totiž provést diváka po stopách některých více i méně známých pražských pověstí, novou podobu: s novou choreografií, hudbou, kostýmní výpravou, scénografickým řešením i filmovou projekcí. „Jedná se po delší době o projekt, který vychází z principů Laterny magiky, bude navazovat na její umělecký odkaz a odkaz jejích tvůrců,“ vysvětluje umělecký šéf Laterny magiky Zdeněk Prokeš. Laterna magika je nejen v této premiéře především syntetickým divadlem, ve kterém technologie není účelem, ale prostředkem umělecké tvorby, divadelní poetiky.
Praha je město doslova opředené legendami a mýty, z nichž některé přibližuje tato nová multimediální inscenace: o nejznámějších obyvatelích Faustova domu – Faustovi a anglickém alchymistovi Edwardu Kelleyem, o Chanině, dceři židovského obchodníka, která odmítá nabízené ženichy a vedena láskou tajemného Pána řeky Vltavy vstupuje do řeky a vracívá se po střechách jen v podobě zelené kočky, o tajemných setkáních císaře Rudolfa II. s filozofem a mystikem a velkou osobností pražské židovské kultury rabínem Löwem a jeho Golemem, a konečně o legendě spojené s vytvořením Staroměstského orloje. Příběhy, kterými diváci projdou, stmeluje postava Kráčivce, průvodce celým dějem i aktéra událostí.
Režie celé produkce se ujal zakladatel černého divadla Jiří Srnec, který v letošním roce oslaví své 80. narozeniny. Hudbu k inscenaci zkomponoval Kryštof Marek, klavírista, jazzový muzikant i autor soudobé hudby. Choreografie byla svěřena do rukou Petra Zusky, šéfa baletu Národního divadla. Další zkušení tvůrci se chopili výpravy: kostýmy a masky pro inscenaci navrhla akademická malířka Šárka Polak Hejnová, scénografického řešení se ujal dlouholetý spolupracovník Laterny magiky, architekt Miloslav Heřmánek. Jedná se vesměs o tým tvůrců, kteří jsou větší či menší měrou spjatí s Laternou magikou.
„Nápad inscenovat nově Ahasvera vyšel od pana šéfa Prokeše. V představení je převaha legend, které vznikly v pražském ghettu,“ říká režisér inscenace Jiří Srnec: „Měli jsme dojem, že bude vhodné využít pro Laternu tohoto osvědčeného a jaksi nadčasového tématu a byli bychom rádi, kdyby zaujalo i českého diváka. Mým záměrem je vyznat se z lásky k tomuto místu, kde žiji, k městu, které má velikou magii pro každého, kdo je ochoten ji vnímat.“ K tvorbě inscenace uvádí: „Legendy magické Prahy stojí na principech Laterny magiky, jsou tu ale použity i prvky černého divadla, ačkoli jen v malé míře, zvláštností je pět postav, které jsou dílem v černém a dílem ve zlatém a vystupují tak, že někdy vidět jsou a někdy ne, je to zase trochu jiná forma černého divadla.“
O spolupráci s choreografem Petrem Zuskou říká: „Mám samozřejmě určité představy, které s Petrem Zuskou probírám. Pro mne je pocta, že je ochotný pracovat na mé inscenaci, obdivuji jeho práci a invenci, s jakou tvoří. Na některých věcech si ale stojím, v mém divadle je například vždycky místo pro improvizaci, proto je mi třeba blízký William Forsythe. Chci po tanečnících, hercích, aby dělali to, co v daný moment cítí, a rád bych taková místa měl i tady v Legendách.“
Scénograf Miloslav Heřmánek přibližuje některé technické detaily inscenace: „Jedná se o kinetický systém ekranů kombinovaný s prvky tradiční dekorace. Pohyblivé lamely mohou členit prostor vytvářením různých konfigurací a formátů. Vedle toho se používají také plošné transparentní materiály umožňující prolínání obrazu a živého aktéra. Promítat budeme někdy také na součásti kostýmu.“
Zdroj: Laterna magika
Foto: Lukáš Žentel a Hana Smejkalová
Další baletní přenos – Don Quichotte
Příznivci baletu v kině se mohou 6. března v 16:45 těšit na vrcholný a nezapomenutelný zážitek - přímý přenos baletu Don Quichotte z moskevského Bolšoje. V hlavních rolích vystoupí hvězdy nové generace – Ivan Vasilijev, který je pro mimořádné bravurní technické, maskulinní výkony nazýván železným mužem a Natalia Osipova.
Balet Don Quichotte je klenotem klasického baletního repertoáru uváděným po celém světě. Ale jeho pravý domov je v Bolšoji, kde měl světovou premiéru (roku 1869) v choreografii otce klasického baletního repertoáru Maria Petipy, z jehož odkazu vychází i choreografie přenosu Alexeje Faděječeva. Na pozadí komediálního příběhu o strastiplné, ale i komické cestě dvou milenců k sobě, se odehrává nádherný, temperamentní balet plný horkého španělského slunce podle románu Miguela Cervantese. Balet plný technických fines, jeden z celosvětově nejoblíbenějších titulů, obdoba Carmen v baletu.
Ivan Vasilijev je hvězda první velikosti nové generace. Ze všeho nejraději tančí Spartaka, již ve svých 24 letech si vysloužil pro svůj heroický maskulinní projev spojený s přesnou technikou přídomky jako „železný muž“, „nový Nurejev“, či „raketový muž“. Neméně rychle stoupá i hvězda Natalie Osipové, kterou kritika v představení hodnotí takto: "Objevila se na jevišti jako rychlá střela, která se téměř nezastavila, aby nabrala dech během dalších tří jednání. Natalia – zlobivé děvče s jiskrou v oku tančila s energií, která neznala hranic, létala přes jeviště, jako kdyby zítřek neexistoval a sázela jednu troufalou piruetu za druhou... dokonalá tanečnice," tak popsala Natálii v roli Kitri v Donu Quichottovi Debra Craine z britského deníku The Times.
Diváci přímých přenosů projektu Balet v kině měli možnost tuto dvojici vidět loni v Ostravě na historicky prvním přenosu Bolšoj baletu Plameny Paříže. Vzbudili v nich takové nadšení, že sál tleskal do rytmu, zažil ovace ve stoje a diváci čekali v euforii na poslední oponu u dveří kina.
Česká kina participující na přenosu Don Quichote:
Praha, kino Světozor: www.kinosveotozor.cz
Zlín, Vleké kino: www.velkekino.cz
Hradec Králové, Kino Centrál: www.kinocentral.cz
Olomouc, Kino Metropol: www.olomouckakina.cz
Cheb, Kino Svět: www.kinosvet.cz
Děčín, Divadlo Děčín: www.divadlodecin.cz
Jablonec nad Nisou, Kino Radnice: www.kinajablonec.cz
O projektu Balet v kině
Přímé přenosy Bolšoj baletu a Baletu Pařížské opery kombinují špičkové taneční umění s nejmodernějšími technologiemi. HD (High Definition) je akronym pro vysoké obrazové rozlišení, které svou kvalitou daleko převyšuje kvalitu formátu DVD. Zvuk je přenášen v prostorovém šestikanále 5.1. První přenos Baletu Pařižské opery se uskutečnil v prosinci 2009, první přenos Bolšoj baletu v březnu 2009. První sezóna baletních přenosů byla zahájena v červenci 2010 přenosem představení Malá tanečnice Edgara Degase z Pařížské opery. V současnosti na projektu participuje již 11 kin v České a Slovenské republice. Jsou to kina v Praze, Zlíně, Děčíně, Teplicích, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Lounech, Ostravě, Olomouci, Jablonci a Banské Bystrici. Držitelem licence na přímé přenosy z Baletu Pařížské opery a Bolšoj baletu z Moskvy do České republiky je filmová distribuční společnost Aerofilms.
DALŠÍ PROGRAM BOLŠOJ BALETU
======================
Coppélie
Choreografie: Sergej Vikarev Hudba: L. Delibes
Neděle 29. května 2011 v 16:45 (živě)
DALŠÍ PROGRAM BALETU PAŘÍŽSKÉ OPERY
======================
Coppélia
Choreografie: Patrice Bart Hudba: Léo Delibes
Pondělí 28. března 2011 v 19:30 (živě)
Děti ráje
Choreografie: José Martinez Hudba: Marc-Olivier Dupin
Sobota 9. července 2011 v 19:30 (živě)
BOLŠOJ BALET SEZÓNA 2011/2012
======================
Esmeralda (živě) (slavnostní znovuotevření Velkého divadla) Neděle 9. října 2011
Choreografie: Jurij Burlaka, Vasilij Medveděv Hudba: Cesare Pugni
Spící krasavice (živě) Neděle 20. listopadu 2011
Choreografie: Jurij Grigorovič Hudba: Petr I.Čajkovskij
Spartakus (živě) Neděle 16. prosinec 2011
Choreografie: Jurij Grigorovič Hudba: Aram Chačaturjan
Korzár (živě) Neděle 11. března 2012
Choreografie: Alexej Ratmanskij Hudba: Adolf Adam
Světlý pramen (živě) Neděle 29. dubna 2012
Choreografie: Alexej Ratmanskij, Hudba: Dimitrij Šostakovič
Raymonda (živě) Neděle 24. června 2012
Choreografie: Jurij Grigorovič Hudba: Alexandr Glazunov
Zdroj: Aerofilms
Hana Vláčilová slaví půlkulaté jubileum
- Foto: O. Pernica
Své 55. narozeniny slaví dnes, 25. února 2011, tanečnice, dlouholetá sólistka baletu ND, baletní mistryně a pedagožka Hana Vláčilová. Jedna z našch nejvýznamnějších tanečnic absolvovala v roce 1973 pražskou Taneční konzervatoř a v roce 1977 stáž na Leningradském státním učilišti A. J. Vaganovové u N. M. Dudinské. Již během studií se prosadila na mezinárodních soutěžích. Do Národního divadla přišla v roce 1974 a působila zde celých dvacet pět let. Statut sólistky získala v roce 1976.
Byla balerínou, kterou charakterizovala vybroušená taneční technika, herecký projev, spontánnost a živost, jevištní přirozenost, muzikálnost a schopnost akcentace pohybu. Výčet jejich rolí je velmi pestrý a rozsáhlý. Tančila Julii v Romeovi a Julii, Odettu a Odilii v Labutím jezeře, Frygii ve Spartakovi, Markétu v Doktoru Faustovi, Kitri v Donu Quijotovi, Lisu v Marné opatrnosti, Popelku a Giselle ve stejnojmenným baletech, Marii v Bachčisarajské fontáně, Sylfidu v La Sylphide, Svanildu v Coppélii, Kateřinu v Kamenném kvítku, Olympii v Hoffmanových povídkách ad.
Hana Vláčilová je laureátkou ceny Philip Morris Ballet Flower Award. Od roku 1994 působí jako pedagog na Taneční konzervatoři hl. m. Prahy a v současné době také jako umělecká šéfka baletu Státní opery Praha. Se souborem Státní opery Praha spolupracuje již od roku 2005 jako pedagog a baletní mistr. V roce 2007 se jako choreograf a režisér spolupodílela na nastudování klasické verze Labutího jezera Petra Iljiče Čajkovského. Je manželkou tanečníka Jana Kadlece.
Zdroj: ND
Jalegado Dance Company - „Synergy of lights in the darkness…“
Dobruška se chystá na velký taneční svátek. V pátek 4. března od 18,00 hodin vystoupí ve velkém sále Společenského centra taneční formace Jalegado Dance Company z Prahy se svým celovečerním tanečním představením Synergy of lights in the darkness… Choreografem a uměleckým šéfem skupiny je bývalý sólista slavné americké José Limón Dance Company – Joe Alegado. Tento skvělý tanečník, pedagog a choreograf původem z Texasu je velmi dobře známý odborné veřejnosti u nás i v zahraničí a svým pojetím tance ovlivnil značné množství interpretů i tanečních pedagogů.
Tanečnice Lucie Drábková je označována za jednu z nejlepších tuzemských tanečnic modern jazzu. Od roku 2007 je členkou Jad Dance Company, kde získává znalosti ve stylech jako street dance, hip-hop, house, jazz, afro a bodydrumming. Byla např. asistentem choreografie k videoklipu Kanyeho Westa Runaway. S Kanye Westem také vystupovala na předávání cen MTV v Los Angeles. Je asistentkou Joe Alegada, cestuje s ním po Evropě i USA. Roku 2009 a 2010 vystupovala v duetu s ním na tanečním festivalu v Menorce. V roce 2009 spolu založili neziskovou organizaci Jalegado Dance Company.
Japonská tanečnice Mami Kawabata se věnuje stylům jako hiphop, street dance, jazz, house, wack, new style. Je členkou Jalegado Dance Company a Dance 2XS Prague. Kromě Joe Alegada dále v nynější době spolupracuje s Ivankou Hanichovou, Sárou Puchowskou a Monikou Rebcovou.
Tanečnice Linda Fernandez Saez působí jako členka a sólistka skupiny BaToCu, pod vedením Moniky Rebcové, kde se specializuje na tradiční a moderní africký tanec. Od r. 2005 do r. 2009 byla členkou Jad DC, kde se specializovala na modern jazz, hip hop a body drumming. Na přelomu let 2009 / 2010 připravila představení Labyrinth spolu s choreografkami Janou Ryšlavou a Ayou Řezaninovou. Dále spolupracovala na choreografii Hladiny v muzikalu Kudykam, na kterém se seznámila s režisérem Dodo Gombárem, se kterým spolupracovala jako choreograf a pohybový poradce jeho divadelní inscenace Armagedon na Grbu, stanice Tančírna.
Markéta Orságová tančí v Jalegado Dance Company. Učila v tanečních školách Viktoria, Magic Free Group Brno,Tanečné Divadlo Bralen Bratislava, Freedom Praha, Cramps Dance Company o.s. Roku 2003 asistovala Joe Alegadovi na festivalu Impuls Tanz ve Vídni. Vytvořila choreografie pro Bralen, Freedom Praha a Maximvs v Brně. Účinkovala v choreografiích od Rastislava Letenaje, Davida Strnada, Joe Alegada, Bruce Taylora, Cristiy Perera, Libora Vaculíka, Ervina Vargy, a dalších, na prknech Slovenského národního divadla v Bratislavě, Národního divadla v Brně, Laterny magiky a dalších scénách na Slovensku, v Česku, Polsku, Maďarsku.
Hlavním záměrem připravovaného komponovaného pořadu, se kterým Jalegado Dance Company přijede do Dobrušky, je seznámit diváka se světem tance. Proto je do programu zařazeno mluvené slovo, přiblížení choreografií a rozhovory. Programem bude provázet Kateřina Talavašková.
Zdroj: Kulturní zařízení města Dobrušky
Probíhá festival Malá inventura
Divadelní festival Malá inventura začal 22. února, přehlídka rozmanité divadelní tvorby potrvá až do neděle na několika scénách. Na festivalu se podílí divadla a produkce Alfred ve dvoře, Alt@rt, Archa, Meetfactory, NABLÍZKO, NoD. a Ponec. Organizátorem festivalu je o.s. NOVÁ SÍŤ, která se dlouhodobě věnuje podpoře kreativity a živého umění. Každé z divadel a organizací, které se na festivalu podílí, uvede v rámci festivalu 2 svá nejlepší představení, která měla v roce 2010 premiéru.
V rámci festivalu byla jako premiéra zařazena inscenace Brut skupiny tanečního souboru Nanohach (23. a 24. 2., Studio Alt@), která vznikla ve spolupráci s francouzským choreografem Fabrice Ramalingoma. Tanec zastupuje také soubor DOT504, respektive jeho členové Lenka Vágnerová a Pavel Mašek jako choreografové i interpreti díla Mah Hunt (23. 2. Divadlo Ponec). Poslední den festivalu se představí také Debris Company se dvěma tituly, Between a Rock and a Hard Place v choreografii Stanislavy Vlčekové a Nikdy krásný zpěv Lneky Vágnerové (27. 2., Studio Alt@).
Balet Národního divadla v sezóně 2011/2012
Balet Národního divadla slibuje na příští sezónu vyrovnanou dramaturgii. První premiérou sezóny 2011/2012 bude komponovaný večer Christophera Bruce, slavného britského choreografa a dlouholetého uměleckého šéfa, který se zasloužil o zářivý rozkvět a nezaměnitelnou tvář slavného Ballet Rambert v Londýně. Kromě osobnosti jednoho choreografa je pojítkem celého večera „retro“ pop-folk-rocková hudební scéna, konkrétně The Waterboys, Bob Dylan a Rolling Stones. Premiéry se uskuteční 16. a 17. listopadu 2011 na Nové scéně Národního divadla a souhrnný název titulu zní MOONSHINE.
V historické budově proběhne druhá premiéra sezony – ŠÍPKOVÁ RŮŽENKA (29. a 30. března 2012). Tento věhlasný baletní titul se na scéně Národního divadla neobjevuje poprvé. Známá Perraultova pohádka o dívce, která se píchne o trn a usne na sto let, je určena nejen pro milovníky „bílé klasiky“. Tentokrát se jedná o verzi Javiera Torrese, která byla původně vytvořena pro Finský národní balet a nese v sobě odkaz Mariuse Petipy a vše to, co se očekává od tradičního klasického výpravného baletu. Najdeme tu tedy náročné interpretační party pro sólisty i sbor, pohádkovou atmosféru s citlivou dávkou nadsázky a humoru pro ty nejmenší, v neposlední řadě pro ty „větší“ i zamyšlení nad dobrem a zlem v kontextu s láskou a strachem a jejich neoddělitelnou dualitou.
8. prosince 2011 na Nové scéně se bude konat světová premiéra inscenace OBRAZY ve spolupráci s T. H. Production. Podobně jako titul Emotion Collection uváděný v Divadle Kolowrat půjde i v Obrazech o „fúzi“ několika „světů“, které se ale navzájem dobře doplňují. Inscenační tým ve složení Tereza Helšusová (režie), Elena Sonenshine, Jan Budař, Miroslav Linka, Tomáš Klus (hudba a texty), Jan Kodet, Boris Hybner, Tomáš Rychetský, Viktor Konvalinka, Zuzana Šimáková, Hana Turečková, Salvi Salvatore a Seiline Valée (choreografie), Karel Špindler (scéna), Michaela Hořejší (kostýmy), Daniel Tesař (světelný design) a tanečníci souboru baletu Národního divadla přichystají večer, ve kterém nejrůznější výtvarná díla, od jeskynních maleb po surrealismus, divadelně, hudebně a tanečně „ožijí”.
Posledním projektem sezony nebude nová premiéra, ale spíše ohlédnutí zpátky. Festival, který bude retrospektivou téměř všech děl uměleckého šéfa Petra Zusky vytvořených v období 2002–2012. Název tohoto festivalu je PETR ZUSKA GALA X, jelikož symbolicky završuje celou jednu dekádu jeho působení v čele baletu Národního divadla. Během května a června 2012 se uskuteční přehlídka celkem 17 baletů v 6 různých večerech, každý ve 3 reprízách. Jednotlivé opusy už pochopitelně diváci nenajdou v původních dramaturgických kontextech, budou k sobě poskládány spíše z hlediska tematického, stylově-žánrového či hudebního. Již tradičně se na scénu Stavovského divadla vrátí MINIATURY, které jsou malou a zajímavou perličkou repertoáru baletu ND. Jde o večer složený z aktuálních subtilnějších choreografií, z výsledku dílny mladých tvůrců, kteří jsou současnými členy souboru.
Zdroj: Balet ND
Premiéra souboru Nanohach: Brut s Fabrice Ramalingom
Současná taneční skupina Nanohach uvede ve dnech 23. a 24. února ve Studiu Alt@ světovou premiéru představení Brut. Jeho autorem je spolu s tanečníky francouzský choreograf Farbrice Ramalingom. Ze své předchozí choreografické zkušenosti Fabrice Ramalingom vyextrahoval a shrnul koncept proměny, transformace zvířecího stavu. Jeho mnohotvárné pohyby odhalují jednoduchost a vracejí se ke kořenům a zároveň si uchovávají sofistikovanost. V choreografii Brut chce Fabrice Ramalingom spolu se skupinou Nanohach prozkoumat různé vlastnosti tanečníků.
Brut je příklad současného tance. Brut nemá žádné vyprávěcí schéma. Brut předvádí syrový materiál, přetékající napětí, emoce plné smíchu. Brut chce být lehký i intenzivní, tajemný a hořící, zvířecí a poetický. V představení Brut se ukáže zralý choreograf a slovanský temperament českých tanečníků při práci na improvizaci a choreografii.
Námět, choreografie: Fabrice Ramalingom
Tvorba, tanec: Eliška Kašparová, Tereza Lenerová j.h., Honza Malík, Lea Švejdová, Palo Kršiak j.h.
Hudba: Jan Kalivoda
Členy občanského sdružení a skupiny tanečního divadla Nanohach (2004) jsou tanečníci, kteří se již několik let pohybují v profesionální tanečně-divadelní oblasti. Sdružení podporuje a realizuje taneční umělecké aktivity a vytváří podmínky pro mezinárodní výměnu umělců se zaměřením na projekty, které umožňují spolupráci českých tanečníků se zahraničními subjekty. Umělecký záměr skupiny je založen na vzájemné kreativní spolupráci tanečníků s hostujícím choreografem. Nanohach také produkčně zaštiťuje autorskou tvorbu některých českých choreografů.
Více: www.altart.cz, www.nanohach.cz
Balet ND chystá francouzskou Popelku
- foto: Pavel Hejný
Hlavní událostí, která v brzké době čeká soubor baletu Národního divadla, je bezesporu česká premiéra baletu Popelka v choreografii J.-Ch. Maillota, která se uskuteční 14. a 15. dubna 2011 historické budově Národního divadla. Všeobecně známý baletní titul s nádhernou hudbou Sergeje Prokofjeva se na repertoáru baletu Národního divadla pochopitelně neobjevuje poprvé. Tentokrát však půjde o šarmantní verzi vynikajícího francouzského choreografa a režiséra Jeana-Christopha Maillota, jenž je rovněž již dlouholetým šéfem slavného souboru Les Ballets de Monte Carlo, pro který bylo toto představení před dvanácti lety vytvořeno.
Soubor Les Ballets de Monte Carlo působí v baletním „genius loci“ neboť svoje počátky odvozuje od slavného Les Ballets Russes založeného Sergejem Ďagilevem, a který znamenal doslova převrat v evropském uměleckém vkusu. Ďagilevův soubor způsobil západoevropskou tvůrčí reformu a inovaci (nejen) baletu na počátku 20. století a zahrnoval nejvýznamnější (a později nejslavnější) umělecké osobnosti své doby: malíře A. Benoise, H. Matisse,A. Deraina, Picassa, hudební skladatele I. Stravinského, M. de Fallu, C. Debussyho, M. Ravela, E. Satie, F. Poulenca, S. Prokofjeva, choreografy V. Nižinského, M. Fokina, L. Massina, S. Lifara a další. Po takřka šokujícím úspěchu svojí první pařížské sezony přesídlila celá skupina Les Ballets Russes v roce 1911 právě do Monte Carla. Oficiálním souborem monackého knížectví se stal Les Ballets de Monte Carlo v roce 1985. Při otevření svojí první sezony zde hostovaly význačné umělecké osobnosti pařížské Opery. Od roku 1993 soubor působí na velké scéně Salle des Princess na Grimaldiho Fóru pod vedením Jeana-Christopha Maillota.
Tento choreograf se vyznačuje velmi osobitým stylem, založeným na vytříbeném, především výtvarném pojetí svých baletů. Virtuózní klasickou baletní techniku představuje v nových variantách pohybových a prostorových struktur pocházející jakoby „z jiného světa“. Tento vybroušený vkus je prodchnutý zvláštní krásou moderního „designu“ a prostupuje vždy celou inscenaci a všechny její složky – hudební, výtvarnou, režijní a choreografickou.
Známý příběh o Popelce rozvinul Jean-Christophe Maillot do obrazu, který na diváka působí jako důvěrně známý i neznámý zároveň. Esence jemného retrospektivního leitmotivu vztahu Popelky a jejího otce k předčasně zemřelé mamince a manželce, je hlavní esencí a zdrojem veliké lásky, která se bez ohledu na čas a prostor rozpíná dále a která, jak tomu alespoň v pohádkách bývá, musí nakonec pokořit zlobu a nenávist. Sám Sergej Prokofjev jednou uvedl: „Popelka není jen pohádková postava. Je to rovněž živá bytost, která cítí a žije, a jejíž osud nás dojímá.“
Zdroj: Balet ND
Pocta Ladislavu Fialkovi v Divadle Na zábradlí
Představení 22. února 2011 na scéně Divadla Na zábradlí připomene 80. výročí narození a 20. výročí úmrtí významného českého mima, choreografa a pedagoga Ladislava Fialky. Apoteóza této výrazné osobnosti v historii českého divadla 2. pol. 20. století má za cíl připomenout odkaz na tradici české pantomimy, kterou L. Fialka vytvořil společně s členy souboru Pantomima Na zábradlí v letech 1958 až 1991.
V pásmu „fialkovských“ etud vystoupí mimové, kteří s L. Fialkou úzce spolupracovali - Zdena Kratochvílová, Jiří Kaftan, Boris Hybner, Michal Dufek, Zdeněk Tomeš a další. Zároveň se představí i mladí mimové nové generace, kteří navazují na tradici klasické pantomimy a rozvíjejí jej. Patří mezi ně Nina Hlava, Tomáš Legierski a Radim Vizváry.
Improvizované pantomimy v duchu komedie dell´arte s originálními kostýmy „fialkovců“ předvedou studenti Katedry pantomimy na HAMU; Jindřiška Křivánková, Lucie Lísková, Barbora Mišíková, Tereza Těšínská, Markéta Vacovská, Alexej Byček, Vojtěch Svoboda a Lukáš Šimon.
Pro tento večer bude připravena unikátní výstava fotografií umělecké činnosti souboru Pantomima Na zábradlí z archivuDivadla Na zábradlí. Vzpomínkový večer na Ladislava Fialku připravuje Divadlo Na zábradlí ve spolupráci s Katedrou pantomimy na HAMU pod vedením MgA. Radima Vizváryho a s úvodním slovem divadelní teoretičky PhDr. Ladislavy Petiškové.
LADISLAV FIALKA
(22. 9. 1931 – 22. 2. 1991)
V roce 1959 uvedl v Divadle Na zábradlí svou první premiéru, nazvanou podle mateřské scény Pantomima Na zábradlí. Fialka – autor, režisér, choreograf a protagonista všech svých inscenací – vytvořil se spolupracovníky osobitou formu skupinové pantomimy, syntetické pantomimické divadlo, které usiluje o vyjádření větších myšlenkových celků. Dramatickou stavbu svých inscenací přibližoval modernímu divadlu, tematicky čerpal jak z klasického odkazu, tak i ze situací všedního života. Právě tyto studie považoval za východisko další práce v duchu tvůrčího motta být básníky pohybu své doby. Filosofickým východiskem Fialkovy tvorby byl hluboký životní optimismus, víra v činorodou sílu lidské vůle. Nastudoval řadu pantomimických inscenací, z nichž většina dosáhla více než 350 repríz. Etudy dokonce přes 1000 představení. Ladislav Fialka byl jedním z nejosobitějších tvůrců své generace a v 60. až 80. letech jedním z nejvýznamnějších reprezentantů české kultury v zahraničí.
Zdroj: Divadlo.cz, Divadlo Na zábradlí
Nominace na Ceny Thálie 2010
Balet, pantomima a jiný tanečně-dramatický žánr
Nominace za mimořádný ženský jevištní výkon v roce 2010
Zuzana Pokorná
Role: Esmeralda
Představení: Zvoník od Matky Boží
Hudba: Maurice Alexis Jarre
Libreto, choreografie a režie: Libor Vaculík
Premiéra: 20. listopadu 2010
Divadlo J. K. Tyla Plzeň
„Zuzana Pokorná v roli Esmeraldy zaujme výrazovou sdělností a pohybovou noblesou. Pokorná naplňuje svůj fyzicky křehký zjev vášnivým temperamentem, bolestí a zklamáním, které postava Esmeraldy prožívá. Pokorná souzní s Vaculíkou choreografií, v níž uplatňuje technickou jistotu, plasticitu a dramatickou sytost.“
Adéla Pollertová
Role: Anna
Představení: Periferie
Hudba: Martin Němec
Hudební příprava: Elena Nagyová
Libreto, režie, choreografie: Alena Pešková
Premiéra: 19. listopadu 2010
Divadlo F. X. Šaldy Liberec
„Adéla Pollertová je technicky jistou interpretkou, která se s bravurou pohybuje v klasickém a soudobém tanci. V roli Anny se její taneční a výrazové flexibilita promítá do podmanivého fyzického projevu. Pollertová zachycuje v ojedinělém tělesném vyjadřování dramatické prožitky své postavy a dodává jim strhující naléhavost. Choreografie Aleny Peškové vystihuje pohnutky postav ve výstižném, tanečně-hereckém výrazu, který Pollertová pronikavě nasycuje.“
Lenka Vágnerová
Role: sólo
Představení: Mah Hunt
Koncept a choreografie: Lenka Vágnerová a Pavel Mašek
Hudba: Ondřej Smeykal
Hudební koláž: David Vrbík
Premiéra: 4. září 2010
Soubor DOT504 v divadle Ponec Praha
„Lenka Vágnerová je nepřehlédnutelným fenoménem v oblasti současného tance a fyzického tanečního divadla. Každá taneční role, kterou ztvárňuje, se vyznačuje pohybovou dokonalostí na hranici možností lidského těla. V projektu Mah Hunt, jehož je autorkou a choreografkou spolu s Pavlem Maškem, fascinuje diváka nejen pohybovým mistrovstvím, ale i nezměrnou fantazií a invencí.“
Širší nominace:
Klára Jelínková
sólo v inscenaci Svěcení jara (Národní divadlo Praha)
Barbora Kohoutková
role Charlotta v inscenaci Charlotta (Divadlo F. X. Šaldy Liberec)
Andrea Kramešová
role Anastasia v inscenaci Spící krasavice (Státní opera Praha)
Alena Pešková
role Morgiana v inscenaci Jessie a Morgiana (Ultra Minimal Ballet Praha)
Zuzana Susová
role Gretchen v inscenaci Faust (Národní divadlo Praha)
Nominace za mimořádný mužský jevištní výkon v roce 2010
Viktor Konvalinka
Role: sólo
Představení: DESET DE(K)KA TANCE, část Ultimo
Koncepce: Viktor Konvalinka a Tomáš Červinka
Choreografie: Viktor Konvalinka
Premiéra: 21. září 2010
Dekka Dancers Praha
„Viktor Konvalinka je tanečníkem, který exceluje v soudobém repertoáru. Zaujme jiskřivým fyzickým nábojem, lehkostí výrazu a nápaditostí, se kterou vytváří své nápadité choreografie. Jeho projev přináší technickou vytříbenost v excentrickém pohybovém modelování, do něhož Konvalinka vkládá entuziasmus a hudební cítění.“
Richard Kročil
Role: Othello
Představení: Othello
Hudba: L. Janáček
Režie a choreografie: Youri Vamos
Premiéra: 1. dubna 2010
Národní divadlo Praha
„Richard Kročil v roli Othella potvrzuje své technické a výrazové schopnosti v klasickém i soudobém repertoáru. Kročil zaujme nejen rozsahem svých dispozic, ale také hereckým projevem, jenž role Othella vyžaduje. Je přesný a uhrančivý v provedení pohybového a dramaticky laděného detailu, který Vamosova choreografie vyžaduje.“
Richard Ševčík
Role: Quasimodo
Představení: Zvoník od MatkyBoží
Hudba: Maurice Alexis Jarre
Libreto, režie a choreografie: Libor Vaculík
Premiéra: 20. listopadu 2010
divadlo J. K. Tyla Plzeň
„Richard Ševčík v roli Quasimoda vystihuje fyzické a emociální strádání postavy, její zoufalství a odhodlání. Ševčík využívá prostor, který mu Vaculíkova dynamická choreografie dává. Svou postavu obdařuje jedinečnou přesvědčivostí tělesného vzezření a naléhavostí prostupující jeho sytý tanečně-herecký projev.“
Širší nominace:
Karel Audy
role Jago v inscenaci Othello (Národní divadlo Praha)
Vjačeslav Burlák
role Alexej v inscenaci Spící krasavice (Státní opera Praha)
Pavel Enekeš
role Basil v inscenaci Don Quijote (Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem)
Alexej Jurakov
role Franci v inscenaci Periferie (Divadlo F. X. Šaldy Liberec)
Lukáš Leopold
sólo v inscenaci YOU TOO / TY TAKY? (Národní divadlo moravskoslezské Ostrava)
Schválila oborová odborná porota ve složení:
Předseda: Vladimír Nečas
Členové: Ljubov Dančenko, Lucie Dercsényiová, Kateřina Franková Dedková, Jiří Horák, Ivanka Kubicová, Astrid Štúrová a Igor Žukov.
Zdroj: cenythalie.cz
Taneční centrum Praha slaví výročí
Taneční centrum Praha se chystá na oslavu 50. výročí své existence. Počítá ji totiž od historie Vysokoškolského uměleckého souboru (VUS), respektive jeho taneční složky založené v roce 1961 při Univerzitě Karlově. Ředitel soukromé taneční konzervatoře TCP Ing. Antonín Schneider v této souvislosti připomíná zásluhy osobnosti, jakými byli František Pokorný, Jan Hartmann nebo Ivanka Kubicová.
Výročí TCP oslaví mimo jiné komponovaným představením Nulová gravitace, které proběhne 6. března ve Stavovském divadle. Představí se na něm práce několika generací tvůrců rozvíjejících myšlenky a principy moderního tance. Balet Národního divadla bude zastupovat jeho umělecký šéf Petr Zuska s ukázkou své komorní choreografické práce, Jihočeský balet vystoupí se světoznámým titulem Jiřího Kyliána Un ballo a premiérovou choreografií Attily Egerháziho na hudbu Antonína Dvořáka. Vlastní uměleckou koncepci konzervatoře Taneční centrum Praha budou reprezentovat oba školní soubory Balet Praha Junior a Baby Balet Praha s nejnovějšími pracemi současné sezóny i několika historickými reflexemi z éry „VUSu“. Ze zahraničních hostů se představí Veronika Kornová (Nationaltheater Mannheim) a noví partneři TCP, juniorský soubor ze San Sebastianu „Dantzaz Donosti“.
V rámci úvodního večera představí TCP také dílčí výsledky dvou rozsáhlých odborných projektů: brožuru o padesátileté historii budování současného tance u nás tak, jak ho zaznamenal archiv centra (tisíce stran dokumentů, stovky fotografií, plakátů a programů), a také dokumentární film mladého štábu FAMU s úryvky historických videozáznamů a reflexemi zakladatelů i současných tvůrců - jeho první vzorky budou promítány právě večer přímo na jevišti.
Zdroj: TCP
Česká premiéra Debris Company
Divadlo Ponec zve diváky 21. února od 20:00 hod. na českou premiéru slovenské choreografické dvojice Tomáše Nepšinského a Daniela Račka (Debris Company) s názvem [SO FA:], která byla inspirována společnými zážitky, jež oba choreografové zažívali na pracovních cestách a do níž se vepsala i zkušenost se ztrátou blízké osoby a setkání se smrtí. Hlavním tématem inscenace je cestování, opouštění věcí a lidí, se kterými žijeme, přicházení na nová a neznámá místa a návraty zpět, které vrhají nové světlo na naši novou a původní existenci a mění pohled na lidi, věci i přírodu.
„Jsme na cestě. Opouštíme věci a lidi, se kterými žijeme, přicházíme na nová a neznámá místa, abychom se vrátili zpět a viděli vše v jiné optice. Světlo, které dopadá na naši novou a původní existenci se mění, lidé, věci a příroda nás vystavují novým rozhodnutím a řešením. Stojíme po kotníky ve vodě, sledujeme let ptáků nad hladinou jezera a nemyslíme na to, kdo nebo co je za našimi zády na břehu. Putujeme v nových zkušenostech, vzpomínkách, pohybech, gestech a dotycích – plných i prázdných.“
Debris Company (SK)
Divadelní společnost Debris vznikla na původní bázi souboru Hubris. Existuje a tvoří (s přestávkou 1999–2004) už patnáct let. Hlavním výrazovým prostředkem souboru, který se soustřeďuje převážně na klasická témata, byl nonverbální přístup (Kafka: Proces, J. L. Borgés: Evangelium podle Marka, Joyce: Ulysses, Jarry: Král Ubu, S. Beckett, Murphy, Dych). Později se soubor zaměřil na autorské výpovědi. Za období své existence vytvořil více než dvanáct představení kromě projektů, na nichž se členové podíleli v rámci spolupráce s významnými divadly a osobnostmi domácí i zahraniční scény. Jednotlivé projekty vycházejí ze znalostí vývoje současného tance, performance, instalace a site specific. V současné době komornější sestava souboru inklinuje k pohybovému a tanečnímu divadlu, nevylučuje však syntetický vhled použitých médií.
Foto: Kateřina Križanovicová
Zdroj: Divadlo Ponec
Exotická Gajané v Ústí
Kdo by neznal světoznámý balet Spartakus Arama Chačaturjana. Z jeho pera ovšem pochází také balet Gajané s hudbou plnou orientálního koloritu, emocí a temperamentu. Připomeňme třeba jen Šavlový tanec nebo Lezginku. Tématem baletu je dobrodružná láska na pozadí exotického orientálního prostředí. Střet dvou kultur odlišných nábožensky i svým pojetím lidských vztahů předurčí osudy svých hrdinů. Spojuje se tu silný příběh se strhující hudbou a diváky zavede až na daleký a tajemný Kavkaz.
U zrodu této inscenace, jež je poslední premiérou ústeckého baletu v aktuální sezóně, stáli režisér, choreograf a šéf tamějšího souboru Vladimír Nečas, výtvarník scény Stanislav Müller a výtvarník kostýmů Josef Jelínek. V titulní roli alternují Margarita Pleškova a Michaela Procházková, v dalších úlohách se představí sólisté ústeckého souboru Vladimír Gončarov, Pavel Enekeš, Róbert Király a další.
Premiéra se uskuteční 25. února 2011 na prknech Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem.
Zdroj: SDOB
Caligula - současný balet z Pařížské opery
V úterý 8. února se bude konat přímý přenos současného baletu z Pařížské opery – Caligula v choreografii étoile – hvězdy Baletu Pařížské opery Nicolase Le Riche. Balet inspirovaný složitou osobností krutého římského císaře, který je filozofickou metaforou o dnes tolik aktuálním megalomanství, Caligula je na hudbu Čtvera ročních dob Antonia Vivaldiho, které je konfrontováno s elektroakustickou hudbou současného skladatele Louise Dandrela. V titulní roli uvidíme Stéphana Bulliona, hvězdu Baletu Pařížské opery.
Nicolas Le Riche inspirován Racinovskou tragédií
Jeden z pilířů souboru Baletu Pařížské opery, tanečník s choreografickými ambicemi Nicolas Le Riche, vytvořil pro soubor první choreografii. Byl fascinován komplikovaností Caligulovi osobnosti a strávil šest dlouhých let studiem života římského císaře. Pro dramaturgii se spojil s Guillaumem Galliennem, členem Comédie-Francaise. Spolu vytvořili drama o životě mocného muže, který svou destruktivností neúprosně spěje ke smrti. Tvůrci balet zasadili do hudebního rámce Vivaldiho Čtvera ročních dob, o kterém Le Riche říká, že podobně jako Caligulův život spěje skladba od jara k zimě, tedy od života ke smrti. Pro dokonalost formy je balet vystavěn ve stylu Racinovské tragédie – ctí pravidlo jednoty času, místa a děje.
V titulní roli obávaného krutovládce uvidíme Stéphana Bulliona, jednoho z nejmladších étoile souboru, který se těší svému titulu teprve od roku 2010. Stéphane vzal divákům přenosů dech už na podzim jako mladičký Armand v Dámě s kaméliemi. Stéphane rád tančí moderní repertoár a nenechá si ujít žádnou příležitost podílet se na nové choreografii svých kolegů, jako v případě Le Richova Caliguly. O jejich spolupráci říká: „Nesmírně rád pracuji s Nicolasem Le Richem, umí z každého dostat to nejlepší.“
O projektu Balet v kině
Přímé přenosy Baletu Pařížské opery a Bolšoj baletu z Moskvy kombinují špičkové taneční umění s nejmodernějšími technologiemi. HD (High Definition) je akronym pro vysoké obrazové rozlišení, které svou kvalitou daleko převyšuje kvalitu formátu DVD. Zvuk je přenášen v prostorovém šestikanále 5.1. První přenos Baletu Pařížské opery se uskutečnil v prosince 2009, první sezóna baletních přenosů byla zahájena v červenci 2010 přenosem představení Malá tanečnice Edgara Degase. V současnosti na projektu participuje několik kin v České a Slovenské republice, a to v Praze, Zlíně, Děčíně, Teplicích, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Lounech, Ostravě a Banské Bystrici, Chebu a Olomouci.
Česká kina participující na přenosu Caliguly:
Kino Světozor, Praha: www.kinosvetozor.cz
Dům kultury, Ostrava: www.dkmoas.cz
Velké kino, Zlín: www.velkekino.cz
Kino Kotva, České Budějovice: www.kinokotva.cz
Kino Sněžník, Děčín: www.kinosneznik.cz
Kino Svět, Louny: www.kinolouny.cz
Banská Bystrica, www.europacinemas.sk
DALŠÍ PROGRAM PŘENOSŮ:
BALET PAŘÍŽSKÉ OPERY
=========
Coppélia
Choreografie: Patrice Bart
Hudba: Léo Delibes
Pondělí 28. března 2011 v 19:30 (živě)
Děti ráje
Choreografie: José Martinez
Hudba: Marc-Olivier Dupin
Sobota 9. července 2011 v 19:30 (záznam)
BOLŠOJ BALET
=========
Don Quichote
Choreografie: Alexej Faděječev
Hudba: L. Minkus
Neděle 6. března 2011 v 16:45 (živě)
Coppélie
Choreografie: Sergej Vikarev
Hudba: L. Delibes
Neděle 29. května 2011 v 16:45 (živě)
Zdroj: Aerofilms
Premiéra baletu Jihočeského divadla
Balet Jihočeského divadla připravil pod vedením Attily Egerháziho novou inscenaci, tentokrát celovečerní představení Sen noci svatojánské. Premiéra se koná dnes, 4. února 2011, v DK Metropol. Taneční divadlo na motivy slavné hry W. Shakespeara je básnickou férií o tom, co se vše může odehrát o svatojánské noci v kouzelném lese. Sen noci svatojánské inspiroval i skladatele Felixe Mendelssohna-Bartholdyho k jeho nejslavnější scénickié hudební kompozici, která pak posloužila často jako hudební předloha k tanečním inscenacím. Námětu se postupně chopila řada choreografů, od Maria Petipy, přes Michaila Fokina, George Balanchina, Frederica Ashtona až po Johna Neumeiera.
Nové choreografické ztvárnění Shakespearova Snu už mělou svou premiéru v létě 2010 před Otáčivým hledištěm v zámeckém parku v Českém Krumlově. Mimořádný ohlas těchto vyprodaných večerů vyústil do vytvoření klasické divadelní verze. Přínosem oproti "Krumlovu" bude mimo jiné i živý hudební doprovod orchestru opery pod taktovkou jeho šéfdirigenta Martina Peschíka nebo Basila H. E. Colemana, hudebního ředitele Landestheater Niederbayern Passau.
Zdroj: JČD
Festival Malá inventura vstupuje do devátého ročníku
Od 22. do 27. února proběhne na šesti pražských scénách již devátý ročník divadelního festivalu Malá inventura. Festival představí výběr toho nejlepšího, co u nás za rok 2010 uzrálo na poli nového divadla, tedy na scénách či v produkcích divadel Alfred ve dvoře, Alt@rt, Archa, Meetfactory, NABLÍZKO, NoD a Ponec. Organizátorem festivalu je o.s. NOVÁ SÍŤ, která se dlouhodobě věnuje podpoře kreativity a živého umění.
Již brzy vás s radostí uvítáme ve hvězdné bráně festivalu Malá inventura a dopřejeme vaší zvědavosti poznat nové fenomény současné scénické tvorby. Každé z divadel a organizací, které se na festivalu podílí, uvede v rámci festivalu 2 svá nejlepší představení, která měla v roce 2010 premiéru. Navíc „letos je program uspořádán tak, že diváci mají možnost shlédnout kontinuálně v podstatě všechna představení,“ řekla k přípravám hlavní organizátorka festivalu Adriana Světlíková.
DIVADLO JE VŠUDE! Symbolem letošního ročníku je bílá díra uprostřed festivalového katalogu, texty a fotografie z představení se prolínají s průhledem do reality. "Tato bílá se totiž chová jako zdroj, je to konkrétní a neuvěřitelně hmotný bod, který k vám vypuzuje nesmírnou silou hmotu i světlo. Skrze tento malý rámeček spatříte živý svět, ze kterého pochází celý divadelní vesmír," představila originální pojetí katalogu Šárka Havlíčková, která stála u zrodu festivalu vůbec. NECHTE SE VTÁHNOUT!
Program je i letos pestrý. Výjimečný bude určitě kontroverzní, mezinárodní projekt Casablanca Therapy, v režii slovinského režiséra Bojana Jablanovce, či představení Ba_zen mladé úspěšné performerky Nely Kornetové. Za zmínku stojí rozhodně představení KaDeWe – koláž obrazů vycházející z textu Helmuta Kajzara a režisérky Magdy Stojovské a velice zdařilý počin Zde jsem člověkem scénografa Vladimíra Němečka v režii Jiřího Havelky za doprovodu britské kapely Tiger Lilles. V úterý uvede Boca Lola Lab, uskupení známé díky vokální politické satiře Tiká tiká politika, inscenaci Teritorium. Přidejte se na „lov“ - taneční duet s názvem Mah Hunt Lenky Vágnerové a Pavla Maška uskupení DOT504 nebo se vydejte na představení Brut francouzského choreografa Fabrice Ramalingoma v provedení tanečního uskupení NANOHACH a jeho hostů. Tradičně nebude chybět nové pokračování divadelního sitkomu Jožkalipnik…
Festival bude provázet fotografická soutěž Divadelní teleskop. Účastníci budou moci „bílou dírou“ v katalogu festivalové dění vyfotit a o fotografiích, dokumentujících festivalové dění, poté hlasovat. Festivalovou atmosféru dotvoří již tradičně úspěšná burza SBAL HO/JI/TO!, která dává českým umělcům možnost představit své projekty českým či zahraničním producentům. Dále setkání organizací a promoterů zaměřených na podporu nezávislého umění a kreativní kultury v Evropě.
Novinkou letošního festivalu je vzdělávací sekce - workshopy zaměřené na divadelní žurnalistiku, rétoriku a vizuální vnímání. V sobotu je nutné protančit noc na festivalovém večírku v prostorách Meetfactory. Festival dále pokračuje do regionů jako VELKÁ INVENTURA 2011 (Olomouc, Plzeň, Podbořany, Liberec, Brno).
Zdroj: Malá inventura
Janáčkovo divadlo ožije moderním tancem
V sobotu 26. 2. 2011 se na pozvání domácího Tanečního divadla MAXIMVS sjede několik tanečních souborů z České republiky i zahraničí do Janáčkova divadla, kde se představí v rámci večera nazvaného Primus vesper MAXIMVS. Začátek představení jev 19 h. Primus vesper MAXIMVS, neboli První velký večer, je úvodní představení z plánované série večerů brněnského Tanečního divadla MAXIMVS Brno vedeného Davidem Strnadem a jeho hostů. Motivem celé série tanečních představení je ukázat divákům dění na domácí i zahraniční scéně v rámci tradičního moderního tance. „Teším se na to, že Vesper MAXIMVS se stane příležitostí pro setkávání tanečníků a tanečních příznivců a bude inspirací pro další práci všech zůčastněných. Také věřím, že se stane nástrojem pro popularizaci kvalitního tradičního moderního tance, který měl v brněnském publiku vždy silnou oporu.“ říká David Strnad.
Pozvání Tanečního divadla MAXIMVS Brno přijalo českému divákovi dobře známé Taneční divadlo Bralen Bratislava, které do České republiky již mnoho let pravidelně jezdí. Dalším hostem je Bohemia Balet Praha a Taneční divadlo Honzy Pokusila Hradec Králové. V rámci večera budou k vidění choreografie Pavla Šmoka, Američana Bruce Taylora, Slovenky Jany Kekeňákové, Honzy Pokusila a Davida Strnada.
Taneční divadlo MAXIMVS založil v roce 2004 tanečník, choreograf a pedagog David Strnad s cílem vytvořit v Brně umělecké těleso zabývající se moderním /scénickým/ a jazzovým tancem. Za poměrně krátkou dobu své existence soubor již absolvoval mnoho představení na domácích i zahraničních jevištích a disponuje kvalitním repertoárem na vysoké technické a umělecké úrovni. Více na www.tdmaximvs.cz
ProjectWINGS R.I.P. – opět v únoru
Nové autorské představení známé stepařské formace ProjectWINGS , které v režii Dodo Gombára syntetickou formou propojuje pohybové divadlo, činohru a hudbu se světem stepu tance a rytmu, uvádí od 28. prosince pravidelně každý měsíc Švandovo divadlo v Praze. Únorové představení se bude konat v pondělí 21. 2. od 19:30 hodin.
Project WINGS, jmenovitě Jan Bursa, Pavel Strouhal a Václav Muška, působí na české scéně již více než 6 let a jejich atraktivita spočívá v dosud neobvyklém propojení tanečního a hudebního světa. Step jako taneční forma není mrtvá a WINGS se k tomu hrdě hlásí. Step se vydal zpátky ke svému divákovi, zpět do ulic rušného života velkoměsta. Tajemná magie WINGS spočívá v kombinaci, která je u nás ojedinělá. Moderní přístup stepařů, kteří na cestách za poznáním tanečních technik pilovali své kroky u mnoha slavných tanečníků ve světě, se nebojí využít klasiky v kombinaci s tím, čemu se v tanečním světě říká free style.
Moderní inscenace ProjectWINGS R.I.P. je postavená na novém výrazovém pojetí stepu jako současného tanečního fenoménu a využívá několika inspiračních zdrojů – nechce být jen čistě tanečním představením, ale naopak kombinuje taneční, pěvecké a činoherní prvky. To vše v příběhu, ve kterém se světy živých a neživých vzájemně prolínají.
Nové představení vzniklo ve spolupráci se současnou stepařskou světovou jedničkou – Jasonem Samulem Smithem, který se podílí na choreografickém zpracování. Americký choreograf a stepař Jason Samuel Smith je uznávaným tvůrcem a držitelem řady prestižních ocenění (mj. EMMY Award, American Choreography Award).
Ani realizační tým nové inscenace není žádným nováčkem na kulturní scéně. Jména hudebníka Ondřej Brzobohatého či režiséra Dodo Gombára jsou zárukou kvalitní umělecké produkce. Stejně tak volba londýnské kostýmní návrhářky Petry Krahulcové (mj.vítězky Top Styl Designer Award 2009) svědčí o silném vlivu urban stylu na současnou produkci Wings. Scénu v duchu odkazu R.I.P. tvoří zkušený divadelní scénograf David Bazika. V inscenaci se představí krom aktérů formace ProjectWINGS i herečka Petra Hřebíčková – Cena Thálie 2009 nebo jen třináctiletá Kateřina Fialová – Mistryně světa ve stepu.
Vstupenky jsou v prodeji v pokladně Švandova divadla a v předprodejích TicketPro a TicketArt.
O ProjectWINGS
ProjectWINGS již v předchozím projektu STEP RYTMUS EMOCE představili na české scéně dosud neobvyklé propojení tanečního a hudebního světa. Moderní inscenace postavená na novém výrazovém pojetí stepu, jako současného tanečního fenoménu, byla odvážným krokem k novému tanečnímu divadlu.
Výsledek své tvorby představili na Edinburgh Festival Fringe 2007, kde se setkali s příznivým ohlasem u odborného i laického publika včetně pochvalných kritik na více než 30 repríz, které se v rámci tohoto festivalu konaly. Na základě úspěšné prezentace na EFF2007 získali možnost setkat se a spolupracovat s mnoha zajímavými osobnostmi světové taneční scény.
Zdroj: ProjectWINGS
Debut českého choreografa ve slavném londýnském tanečním divadle Sadler’s Wells
Dne 1. února 2011 se uskuteční v Richmond Theatre v Londýně premiéra komponovaného večera The Talent londýnského tanečního souboru Balletboyz. Po premiéře bude následovat turné po Velké Británii a Severnim Irsku, které vyvrcholí několikadenní prezentací ve slavném londýnském tanečním divadle Sadler’s Wells. Mezi tři díla, která budou v tomto komponovaném večeru uvedena, patří premiéra představení Void mladého talentovaného českého choreografa Jarka Cemerka.
Jarek Cemerek byl pozván ke spolupráci se souborem Balletboyz po té, co se úspěšně zúčastnil veřejného výběrového řízení, na které se přihlásilo přes 160 umělců z celého světa. Umělecké vedení se k výběru Jarka vyjádřilo: „Velmi se nám líbí styl, jakým Jarek pracuje. Jeho instrukce jsou jasné a přesně ví, co od tanečníků chce a potřebuje. Jeho pohybový slovník je velmi fyzický a naprosto sedí dynamice a stylu Balletboyz.“ Představení Void bude uvedeno vedle dalších dvou děl choreografů, kteří se souborem spolupracují externě a mezi něž patří i taková jméno světového současného tance, jako je Russel Maliphant.
Po dlouhodobém působení v zahraničí jako tanečník a pedagog se Jarek Cemerek vrátil v minulém roce do České republiky a představil se českému publiku na festivalu Tanec Praha 2010 s úspěšným duetem Void Amongst Humans, které nastudoval spolu s českou tanečnicí Helenou Arenbergerovou. Jeho současná choreografie pro devět tanečníků souboru Balletboyz dále zkoumá a rozvíjí téma předchozího duetu; void jako význam prázdnoty a pocitu osamělosti jedince uprostřed přetechnizovaného a přelidněného světa. Jistě není bez zajímavosti, že tato myšlenka a téma, kterým se Jarek Cemerek ve svých dílech zaobírá, vznikla právě v Londýně, kde v roce 2006 spolupracoval jako tanečník v Royal Opera House na projektu Mytologie Echo a Narcise.
Inspirací pro tvorbu je Jarkovi Cemerkovi kromě osobních životních zkušeností i hudba Ondřeje Dědečka 6polnic, se kterým spolupracoval již na duetu a kterého přizval k vytvoření hudby i pro londýnské představení.
Vedle úspěchů v kreativní činnosti Jarek Cemerek dosahuje i velkých úspěchů v činnosti pedagogické. Nyní byl pozván ředitelem tanečního oboru jedné z nejprestižnějších konzervatoří na světě Juilliard v New Yorku, aby v únoru 2011 vedl intenzivní workshop současného tance pro studenty nejvyššího ročníku.
© Balletboyz
Jarek Cemerek
Tanečník, choreograf, pedagog
Vystudoval tanec na konzervatoři v Ostravě, dále choreografii a taneční pedagogiku na HAMU a absolvoval studijní pobyt na Divadelní Akademii v Helsinkách. Uměleckou dráhu začal jako tanečník v Národním divadle v Ostravě, odkud přešel do Prahy a tančil v Laterně Magice a ve Státní Opeře. Poté tancoval v Bratislavském divadle tanca, v souborech La Terra Nuova (Itálie), Tanztheaterwien (Vídeň), Thor (Brusel), Willy Dorner (Vídeň), Edita Braun (Salcburk), dále v Dance Theatre of Ireland, Stadttheater Bern (Švýcarsko) a v Royal Opera House (Londýn). V roce 2009 založil soubor současného tance Albamora v Dánsku.
Jako pedagog působil v mnoha tanečních souborech a na tanečních festivalech, na Divadelní Akademii v Helsinkách, ve Stadttheater Bern, Jayne Persch School (USA), Royal Ballet School v Holstebro (Dánsko).
Další informace: www.jarekcemerek.com
Videoklip: Void Amongst Humans www.youtube.com/watch?v=d3gYgS5jcXo
Balletboyz
Soubor Balletboyz založili v roce 2001 Michael Nunn a William Trevitt, kteří oba působili jako sólisté v Královském baletu v Londýně. Jejich činnost se neomezuje pouze na realizaci divadelních tanečních projektů, na kterých spolupracují s tvůrci a tanečníky různých tanečních směrů, ale význam jejich práce spočívá také v realizaci televizních pořadů s taneční tématikou. Jejich pořady jsou uváděny na BBC a Channel 4. V roce 2008 získali mezinárodní cenu Emmy za nejlepší umělecký dokument Strictly Bolshoi. V roce 2009 se Nunn a Trevitt rozhodli změnit dynamiku a směřování souboru a ke spolupráci si vybrali a následovně vytrénovali 10 mužských tanečníků různého původu a vzdělání. Tvůrce představení vybírají jak z řad etablovaných, tak i mladých talentovaných choreografů. V roce 2005 soubor stal z jedním ze souborů sdružených s tanečním divadlem Sadler’s Wells. Pro soubor to především znamená, že je jejich jméno spojováno s se slavným tanečním produkčním domem, mají možnost být v centru tanečního dění a zároveň využívat všech prostředků divadla a podpory jeho zaměstnanců.
Další informace: www.balletboyz.com
Giselle – přímý přenos v kině v neděli
Sezóna baletních přímých přenosů z moskevského Bolšoje pokračuje v neděli 23. ledna v 16:45 přímým přenosem složeného večera baletů Giselle a Class Concert. Balet Giselle je symbolem romantismu se všemi atributy. Večer je doplněný o taneční hříčku Class Concert v choreografii Asafa Messerera. V hlavních rolích se představí primabalerína Bolšoje Světlana Lunkina, pro níž je Giselle životní rolí, která ji proslavila po celém světě. Tanečním partnerem jí bude Dimitrij Gudanov. Kostýmy k Giselle vytvořil slavný francouzský módní návrhář Hubert de Givenchy.
V titulní roli dívky Giselle uvidíme primabalerínu Světlanu Lunkinu, žačku jedné z nejslavnějších představitelek této role, Jekatěriny Maximové. Světlana, porcelánové zjevení, ztělesnění dokonalé romantické krásy – nedosažitelného ideálu romantiků s elegancí sobě vlastní, v duchu ruské tradice klade důraz na dramatický element role. "Její Giselle absorbuje to nejlepší z tradice a zároveň plně umožňuje její osobnosti vyzařovat přes celé jeviště," okomentovala legendární kritička Anna Kisselgoff v deníku New York Times Světlanu v roli Giselle.
Balet Giselle vznikl ve Francii na motivy romantického básníka Théophila Gautiera podle legendy o vílách – zasnoubených dívkách, které zemřou ještě před svou svatbou a po smrti se promění ve víly. Když do jejich království zabloudí muž, utančí jej k smrti. Verze baletu, kterou v přenosu návštěvníci uvidí, je z roku 1997 v choreografii Vladimíra Vasilijeva. Ten se ji snažil co nejvíce přiblížit historickému originálu a oprostit ji od poválečného sovětského nánosu. Tato verze je také prvním baletem v historii Bolšoje, pro který kostýmy vytvořil renomovaný módní návrhář – francouzská legenda Hubert de Givenchy.
Úvod večera v čistém pohybu Class Concertu
Úvod večera vyplní výňatek z baletu slavného baletního mistra Bolšoj baletu Asafa Messerera, strýce primabaleríny Maji Plisecké, jehož struktura se odvíjí od struktury baletního tréninku. Zajímavé na Class Concertu je především to, že jej můžeme považovat za jakýsi záblesk neoklasiky v Sovětském svazu již v roce 1963. Děj baletu je zcela podružný, hlavní slovo má čistý pohyb a balet je na směs hudby skladatelů, které měl socialistický realismus v nemilosti, jako Šostakovič či Rubinštejn.
Více o baletu Giselle a dalších chystaných baletních přenosech Aerofilms hledejte na nově upravené webové stránce www.baletvkine.cz, kde jsou připraveny dostupné materiály.
DALŠÍ PROGRAM BOLŠOJ BALETU
======================
Don Quichote
Choreografie: Alexej Faděječev Hudba: L. Minkus
Neděle 6. března 2011 v 16:45 (živě)
Coppélie
Choreografie: Sergej Vikarev Hudba: L. Delibes
Neděle 29. května 2011 v 16:45 (živě)
BALET PAŘÍŽSKÉ OPERY
=========
Caligula
Choreografie: Nicolas Le Riche Hudba: Antonio Vivaldi
Úterý 8. února 2011 v 19:30 (živě)
Coppélia
Choreografie: Patrice Bart Hudba: Léo Delibes
Pondělí 28. března 2011 v 19:30 (živě)
Děti ráje
Choreografie: José Martinez Hudba: Marc-Olivier Dupin
Sobota 9. července 2011 v 19:30 (živě)
Zdroj: Aerofilms
Sólové představení Jany Vrány v NoD
V sobotu a v neděli 22. a 23. ledna se v experimentálním prostoru Roxy/NoD představí se svým sólovým projektem tanečnice Jana Vrána. Sólové taneční představení Sfinga je inspirováno dvanáctihodinovým tancem, který se uskutečnil v listopadu 2010 ve studiu Alt@, pořádaný skupinou Kyklos Galaktikos. Dalšímu autory jsou Lena Kovaříková (kostým, vizuál) a Palo Kršiak (světla).
I ve stavu nouze a vyčerpání je tanec jediný prostředek projevu. Je proniknutím do říše, kde se čas stane věčností a míří ke kořenům. Tělo určuje. Tanec i světlo vypráví. Zvuk proměňuje. Tělesné hranice se posouvají. Tanec jako prostředek pro objevení skrytých zdrojů těla na poli vnitřního bojiště. Scénografie vychází z čistého, prázdného a uzavřeného prostoru. Prostor se stává vnějším bojištěm. Toto představení klade stejný důraz jak na formální rovinu tance, tak i na tanec vnitřní.
Jana Vrána vystudovala konzervatoř Duncan Centre v Praze, obor tanec a divadelní tvorba. V rámci studia absolvovala roční stáž na Institut del Theatre v Barceloně. Věnuje se vlastní tvorbě a interpretační činnosti. Byla oceněna na Mezinárodní choreografické soutěži „Cena Jarmily Jeřábkové“. V současnosti je členkou skupiny Kyklos Galaktikos (Proklínání-představení pro 3herce/techniky 2007; Magnet – taneční sólo 2009). Zkoumá rozmanité podoby tanečního projevu. Inspiruje ji stejnou měrou capoeira, breakdance, akrobacie nebo zážitky každodenní tělesnosti. Ve své práci klade stejný důraz jak na formální rovinu tance, tak i na tanec vnitřní.
Zdroj: Roxy/NoD
Výběrové řízení Ministerstva kultury na poskytnutí tvůrčích a studijních stipendií
Samostatné oddělení umění Ministerstva kultury vyhlašuje pro rok 2011, v rámci Programu poskytování příspěvků na tvůrčí nebo studijní účely, výběrové řízení na poskytnutí tvůrčích a studijních stipendií v oblasti profesionálního umění – výtvarného umění, architektury, designu, užitých umění, hudby, literatury, divadla a tance. Uzávěrka pro příjem žádostí: 1. 3. 2011. Více informací na http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=2380.
Zdroj: MKČR
Taneční osvěta v Ostravě
Taneční divadlo Zóna ve spolupráci s Národním divadlem moravskoslezským a klubem Atlantik připravilo divákům na leden a únor program přednášek, promítání a zajímavých setkání, jejichž tématem je tanec.
V klubu Atlantik (Ostrava, Československých legií 7) se bude 18. ledna od šesti hodin večer konat přednáška s promítáním filmových ukázek z díla choreografa Matse Eka „Mats Ek – kouzelník tanečního divadla“. Mats Ek je čelním švédským tanečním a baletním choreografem, tanečníkem a divadelním režisérem. Využívá techniky jak klasického, tak moderního tance. Ve svých choreografiích si všímá společenské tématiky a psychologických dilemat, která kombinuje s jemným humorem. Podle Eka je pohyb prostředkem individuálního výrazu, estetická hlediska přitom pro něho nejsou prioritou.
Další událostí bude 3. února setkání s osobnostmi tanečního světa: tanečníci a pedagožkou Jeanne Solan (USA), jednou z nejvýraznějších osobností uměleckých projektů Jiřího Kyliána, která pracovala také se špičkovými osobnostmi, soubory a školami, např.: George Balanchine, Christopher Bruce, Mats Ek, Nacho Duato, William Forsythe, Paul Lightfoot, Lar Lubovitch, Jennifer Müller aj. a choreografem a tanečníkem Philippem Talardem (F), který spolupracoval s řadou baletních souborů po celém světě, např. Ballet du XXiéme siécle in Bruxelles, založený Mauricem Béjarem, Národním baletním souborem v Lisabonu, Městským baletem Ria de Janeiro aj. Působil také jako umělecký ředitel divadla Ballet du Théatre de Um a Národního baletu v Mannheimu. Večer nese název „Tanec jako osud!“ a začíná v sedm hodin.
Návštěvníci jsou zváni také na vernisáž tanečních fotografií 15. února v 17.00-18.00 hodin. Fotografie z různých akcí roku 2010: festivalu TANEC OSTRAVA, vystoupení skupiny Musolu Blanky Bartoszové v Galerii Budoucnost a premiéry Carmen v Národním divadle Brno nesou budou vystaveny do 14. března. „Při fotografování tance často jen tuším, co mne čeká. Aby vznikly dobré fotografie, je zapotřebí vrcholného soustředění na obou stranách. Špatný tanec se nedá dobře nafotit. Kromě tance často fotografuji na horách a na skalách, kam jezdím ve chvílích volna nejraději. Ostatně pohyb lezce na skále je vlastně také tanec. Pomalý, soustředěný a krásný,“ říká fotograf Petr Macháček.
Vstup na vernisáž je zdarma, od šesti hodin pak v klubu proběhne přednáška s filmovými ukázkami na téma Fyzické divadlo DV8 (UK). Tanečně-hudební skupina (s výslovností anglického slovesa deviate – odchylovat se, lišit se), kterou v roce 1986 založil Lloyd Newson, svůj způsob práce kdysi pojmenovala fyzické divadlo (physical theatre) a tento pojem se od té doby používá pro označení stylu, který kombinuje tanec, divadlo a další multimediální prvky do jedinečných představení. Důležitým rysem DV8 je přímé, srozumitelné sdělování myšlenek a pocitů bez jakékoli přetvářky. Nepoužívá dialog, hovoří jazykem těla, jehož rozsah připomíná šíří záběru mluvené slovo. Otevřeně pracují s tématy jako homosexualita, fyzické postižení... Představení skupiny DV8 jsou o riskování, estetickém a fyzickém, o překračování bariér mezi tancem, divadlem a osobním názorem a hlavně o předávání myšlenek a pocitů. Dodnes jsou zjevem na divadelní a taneční scéně.
Lloyd Newson se začal o tanec zajímat při dokončování studia psychologie. Tento zájem ho nakonec přivedl ke studiu školy soudobého tance v Londýně. Jeho působení jako vedoucího souboru DV8 od roku 1986 mělo zásadní vliv na vývoj současného tance ve světě, divadelní i filmové počiny s DV8 získávají důležité britské i mezinárodní ocenění. Pod jeho vedením jsou organizovány tvůrčí dílny v Británii, Evropě i Austrálii, vyučuje také taneční techniky v Londýně a v předních souborech ve Velké Británii.
Zdroj: klub Atlantik, www.klubatlantik.cz
Kino Aero uvede v přímém přenosu originální muzikál Fela! v choreografii Billa T. Jonese
Měsíc před slavnostním předáváním „hudebních Oscarů“ – cen Grammy - uvede kino Aero přímý přenos netradiční muzikálové show Fela!, jednoho z pěti nejlepších amerických muzikálů nominovaných v kategorii Best Musical Show Album za rok 2010. Přenášet se bude z londýnského Národního divadla, kde vznikla britská verze tohoto broadwayského hitu. Stejně jako americkou, tak i britskou verzi vytvořil slavný afro-americký choreograf 20. století Bill T. Jones. Přenos se uskuteční 13. ledna 2010 od 19.45 hod.
Symbol afro-americké taneční scény Bill T. Jones se považuje za jednoho z nejinovativnějších choreografů 20. století. Za choreografii muzikálu Fela! získal již podruhé cenu Tony (Tony Award). Je držitelem mnoha nejvyšších ocenění jako Kennedy Center Honor, MacArthur Genius award, Bessie award ad. O tanec se začal zajímat skrze kontaktní improvizaci a postmoderní choreografy jako Yvonne Rainier. V roce 1982 vytvořil se svým životním partnerem Arniem Zanem slavný soubor Bill T. Jones/Arnie Zane Dance Company, pro který dosud vytvořil více než 140 děl. Soubor byl symbolem newyorské eroticky provokativní postmoderny 80. let. Kromě toho vytvořil i díla pro Alvin Ailey American Dance Theater, Boston Ballet, Balet lyonské opery a Berlínský balet, Glyndebourne Festival a další. Jeho choreografie vždy nesou výrazný výtvarný element, často se zajímal o politická a genderová témata, ale v posledních letech se přiklání k novým médiím a čistému abstraktnímu pohybu.
Pro Billa T. Jonese bylo představení Fela! režijním debutem, žádným nováčkem na muzikálové ani braodwayské scéně ovšem není. Před Fela! získal již jedno ocenění Tony za choreografii na představení Spring Awakening a mnoho dalších za choreografie moderního tance a baletu. Ačkoliv Fela! pochází z Broadwaye, není typickým broadwayským muzikálem s jeho stereotypy, naopak snaží se je bořit a klasický divadelní prostor zcela ponořit, prosáknout a zahalit atmosférou undergroundového klubu. Tanečníci často překračují hranici jeviště-hlediště a z diváků tak dělají účastníky. Bill T. Jones představuje žánrově sice muzikál, ovšem formou zcela ojedinělý s důrazem ne na příběh, ale na pocit a celkové emotivní vyznění inscenace. Hlavním hybatelem celého představení je rytmus a Felova hudba, těm jsou všichni na scéně podřízeni. V začátcích si Bill T. Jones a Jim Lewis, se kterým napsali scénář, představovali jen snové scény kolem Kutiho hudby, v klubu s tanečním parketem. Bill T. Jones vzpomíná: „Lidé, kteří do této záležitosti dali peníze nám ale říkali: `Ne ne, musíte dělat ústupky a vyprávět příběh – něco, co někde začíná a někam se vyvíjí` To bylo těžké.“
Více o představení FELA! A jeho tvůrcích na http://www.aerofilms.cz/novinky/132-V-hlavni-roli-kral-afrobeatu-FELA/.
Zdroj: Aero
420PEOPLE: Zaměřeni na detail 2
V návaznosti na loňský projekt Zaměřeni na detail, ve kterém se představili tanečníci Talia Paz z Izraele a brazilec Samir Calixto, přichází taneční soubor 420PEOPLE s volným pokračováním tohoto spíše komorního večera. Jediné představení bude uvedeno 17. ledna. Kromě hlavních protagonistů Nataši Novotné a Václava Kuneše se představí i významní zahraniční hosté. Svou Biology Session Nr. 10 uvede již z Affordance známý mistr improvizace Michael Schumacher. Poprvé v Praze se představí jako choreograf také tanečník Kenzo Kusuda - japonský tvůrce, žijící v Holandsku, který nabídne divácky velice oblíbený duet s názvem Moisture Rocket. V rámci večera bude reprizováno sólo Nataši Novotné Sacrebleu a trio Golden Crock Václava Kuneše. I tentokrát chtějí mít 420PEOPLE zaostřeno na detail – ať už v sólové výpovědi tanečníka, preciznosti pohybového slovníku, v nuanci vtipu, choreografického záměru nebo v improvizaci jako koření celého večera...
Souběžně s uvedením pražské premiéry proběhne i workshop s Michaelem Schumacherem (16. 1. 2011) zaměřený na improvizační techniky. V této lekci budou mít tanečníci možnost osvojit si některé ze základních principů „instantní choreografie“ - především ve vztahu těla k okolnímu prostředí.
420PEOPLE byli jako první český umělecký subjekt zařazeni do mezinárodní online video knihovny současného tance Numéridanse.tv, která je spravována lyonským Maison de la Danse. Hlavním partnerem projektu i nových webových stránek www.numeridanse.tv je Nadace BNP Paribas, jedna z mála institucí soustavně podporujících současný tanec, která klade důraz na kreativitu, přístupnost tvorby co nejširší divácké obci a péči o žánr choreografie jakožto součást kulturního dědictví a kulturní paměti. Investice ze strany Nadace BNP Paribas znamená prohloubení závazku vůči tanečním souborům, které nadace dosud podporovala, jelikož jim tímto poskytuje možnost ochrany a sdílení jejich umělecké tvorby.
420PEOPLE je spojení tvůrců, kteří trvají na devizách výjimečné interpretační úrovně a profesionality, přitom však neopomíjejí hravost a odvahu, se kterou přivádějí na jeviště slovník současného tance, improvizaci jako součást tvorby a netradiční dialog s divákem formou diskuze po samotném představení. 420PEOPLE jsou hlavně Nataša Novotná a Václav Kuneš – jejich umělecká vize a kontinuální snaha o vytvoření souboru, který ponese značku Made By Czechs, nicméně bude souznít se světovým tanečním uměním.
- Golden Crock, foto Pavel Hejný
Plzeňský balet se představí v Národním divadle s Coppélií
- foto: Marta Kolafová
V pražském Národním divadle se v lednu a v únoru po menší odmlce představí baletní soubor Divadla J. K. Tyla z Plzně, a to s výpravným klasickým baletem Coppélia v choreografii a režii jeho uměleckého šéfa Jiřího Pokorného. Představení se uskuteční 6. ledna a 20. a 24. února 2010. Pohádková poetika klasického baletu Coppélia, ale i rozmarný humor tohoto velkého romantického díla o oživlé loutce se objeví na jevišti Národního divadla po třinácti letech. Tehdy ho inscenovali choreograf Libor Vaculík a režisér Jozef Bednárik. Tentokrát balet na melodickou hudbu Léo Delibese uvidíme v provedení hostujícího baletního souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni.
Choreografie a režie Coppélie se ujal Jiří Pokorný, šéf plzeňského baletu, který také upravil starší libreto Charlese Nuittera a Arthura Saint-Léona. Publikum ocení i živý hudební doprovod. S Orchestrem plzeňské opery ho nastudoval a diriguje Pavel Šnajdr. Také realistická zkratka scény Josefa Jelínka a půvabné kostýmy s nadýchanými sukýnkami dívek by měly umocnit příjemný zážitek. Na plzeňskou inscenaci pěl chválu všechen regionální tisk. Soubor přijede do Prahy na pozvání uměleckého šéfa baletu ND Petra Zusky.
Coppélia měla v Paříži s obrovským úspěchem premiéru už roku 1870 a od té doby nesmí na velkých scénách provozujících balet chybět. Oblíbený, lehce trhavý part, pro loutku charakteristický, často ozvláštňuje mnohé baletní galavečery. Pojetí Jiřího Pokorného dává příležitost i malým dětským tanečníkům zpodobňujícím rošťáky či způsobné holčičky. Jako někdejší sólista baletu Národního divadla je sám výtečným tanečníkem, rozumí tedy nejen náročnému baletnímu kumštu, ale také jeho divákům. Původní choreografie je šitá na míru celému souboru a nepostrádá ani humorné akce, a to nejen předepsaný ševcův výstup na špičkách.
V tomto romantickém baletu totiž nenajdeme prince ani víly, jak bývalo v době vzniku díla v 19. století obvyklé, ale ožívají zde hračky: rytíř, Číňanka, Španělka – v tom spočívá jeho přitažlivost. Libreto inspirovala povídka Sandmann (Pískový muž, či spíše Muž písku) německého spisovatele pozdně romantických hrůzostrašných děl E. T. Hoffmanna, předchůdce fantasy literatury. Tatáž povídka se stala i předlohou prvního dějství Offenbachových Hoffmannových povídek a částečně též opery Adolpha Adama Norimberská loutka. I námět Čajkovského baletu Louskáček vychází z E.T.A. Hoffmanna.
Francouzského pozdního romantika Delibese kromě Coppélie proslavila také opera Lakmé s náročnou „zvonkovou“ árií či „jasmínovým“ duetem. Občas je uváděn i jeho balet na námět z řecké mytologie Sylvie, tolik obdivovaný Čajkovským. Z působivé hudby Coppélie již strašidelnost původní předlohy téměř vyprchala. Zůstal jen morousovitý a zlomyslný konstruktér mechanických hraček Coppélius, který zasáhne do života zamilované dvojice Franze a Svanildy svou oživlou loutkou, svůdnou mechanickou panenkou – krasavicí Coppélií.
Kdo chce, může objevit pod zářivým povrchem zábavnosti a hravosti okouzlujícího tance ukryté varování. Ještě dávno před roboty v R.U.R. Karla Čapka dílo v elegantní metafoře o umělém člověku vlastně nenápadně varuje před svody technologického pokroku moderní doby, před zneužíváním robotiky, kybernetiky a vlastně i genetiky.
Tento výpravný romantický balet vhodný pro malé i velké si dalo plzeňské divadlo jako dárek k svému 105. výročí.
Zdroj: ND
Prague Ballet Gala pošesté
Ve dnech 7. a 8. ledna se mohou pražští diváci těšit na pravidelný lednový program Prague Ballet Gala v prostorách Státní opery Praha. Společnost Prague International Ballet, člen Mezinárodní taneční rady CID – UNESCO, pořádá večer ve spolupráci s Projektem společenské odpovědnosti. Jedná se již o šestý ročník baletních galapředstavení.
Přední sólisté slavných baletních souborů a divadel jako například Paris Opera Ballet, Bolshoi Ballet, Dutch National Ballet, Ballet Nacional de Cuba, Royal Ballet of Flanders seznámí diváky s technickou bravurou ve stylu klasiky, neoklasiky a současného tance. Obě představení se konají od 19:30 hod.
Prague Ballet Gala je reprezentativní baletní představení konané ve Státní opeře Praha vždy v lednu. Je přehlídkou produkce baletní elity různých zemí. Program večera nabídne klasická i současná díla v originálních verzích mezinárodně uznávaných choreografů, i díla nová, která vypovídají o současných podobách baletu a tance. Jeho posláním je představit v Praze přední tanečníky a jména slavných umělců. Tato akce je připravovaná s cílem více zviditelnit Prahu a Českou republiku v kulturních projektech světového významu, prezentovat vysokou úroveň profesionálního baletu a tance. Společnost Mezinárodní balet Praha vznikla v roce 2005 s cílem přispívat k růstu odborné vzdělanosti, k ochraně nehmotného dědictví baletního umění a ke zprostředkování profesionálních baletních děl světových choreografů v České republice.
Zdroj: PIB
Louskáček – kouzlo Vánoc s Bolšoj baletem
Sezónu baletních přímých přenosů do kin ze slavného moskevského Bolšoje zahájí dnes, v neděli 19. prosince v 16:45 přímý přenos baletu Louskáček. Představení pro celou rodinu, které je symbolem Vánoc po celém světě. V hlavních rolích vystoupí hvězdy Bolšoje – Nina Kaptsova a Artem Ovračenko. Verzi, kterou v přenosu uvidíme, rekonstruoval podle původní choreografie Maria Petipy pro Bolšoj současný ruský choreograf Jurij Grigorovič, který je mistrem ve znovuoživování tradičních Čajkovského baletů v jejich originální kráse a tradici ruského stylu.
Nina Kaptsova, interpretka něžných ženských rolí jako Giselle, Frygie ve Spartakovi, Šírín v Legendě o Lásce, princezna ve Spící Krasavici, Amorek v Donu Quijotovi, či Helena ve Snu noci svatojánské svým jemným projevem zvýrazňuje kontrast k typickému macho stylu mužských interpretů Bolšoje. V přenosu ztvární hlavní roli dívenky Marie.
Louskáček, balet na motivy noveleta E. T. A. Hoffmanna, je pohádkou o holčičce Marušce a jejím kouzelném vánočním dárku – louskáčku na ořechy, který se v její fantazii promění v krásného prince a společně putují královstvím vánočního stromu, kde přemůžou zlého Myšího krále. V přenosu uvidíme klasické nastudování, typické pro Bolšoj balet. Choreografii vytvořil podle historického originálu Maria Petipy Jurij Grigorovič, který formoval styl Bolšoje po dlouhých úspěšných 30 let, kdy se Bolšoj těšil na výsluní největší celosvětové slávy. Diváky Národního divadla Praha může zajímat, že Grigorovič pro Národní divadlo před několika lety nastudoval velmi úspěšnou verzi baletu Raymonda.
Bolšoj balet je bezesporu jeden z nejlepších baletních souborů na světě. Jeho tradice se odvíjí už od carského Ruska (1776), ve 20. století si vybrousil svůj typický až atletický styl a i dnes je plně hoden svého jména. Soubor se pyšní hvězdnými tanečníky jako Světlana Zacharova, Natalia Osipova, Ivan Vasilijev, či Michail Lobuchin. Bolšoj balet zvolil pro dramaturgii sezóny přímých přenosů do kin tradiční klasické klenoty svého repertoáru.
O projektu Balet v kině
Přímé přenosy Bolšoj baletu a Baletu Pařížské opery kombinují špičkové taneční umění s nejmodernějšími technologiemi. HD (High Definition) je akronym pro vysoké obrazové rozlišení, které svou kvalitou daleko převyšuje kvalitu formátu DVD. Zvuk je přenášen v prostorovém šestikanále 5.1. První přenos Baletu Pařižské opery se uskutečnil v prosinci 2009, první přenos Bolšoj baletu v březnu 2009. První sezóna baletních přenosů byla zahájena v červenci 2010 přenosem představení Malá tanečnice Edgara Degase z Pařížské opery. V současnosti na projektu participuje již 9 kin v České a Slovenské republice. Jsou to kina v Praze, Zlíně, Děčíně, Teplicích, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Lounech, Ostravě a Banské Bystrici.
Držitelem licence na přímé přenosy z Baletu Pařížské opery a Bolšoj baletu z Moskvy do České republiky je filmová distribuční společnost Aerofilms. Vstupné od 300 Kč. Podrobné informace o přenosech a participujících kinech naleznete na www.baletvkine.cz, a na www.aerofilms.cz v sekci Alternativní obsah.
Česká kina participující na přenosu Louskáčka:
Kino Světozor, Praha: www.kinosvetozor.cz
Velké kino, Zlín: www.velkekino.cz
Kino Sněžník, Děčín: www.kinosneznik.cz
Kino Květen, Teplice: www.dkteplice.cz
Zdroj: Aerofilms
Mezinárodní týdny tance 2011
Festival současného tance „Mezinárodní týdny tance“ právě končí čtvrtstoletí své existence – vznikl v roce 1987 z několikadenních turné a seminářů zahraničních hostů pořádaných nepravidelně od počátku 80. let minulého století. Zimní část festivalu se posledním desetiletí koná obvykle na počátku ledna. Organizátorem celé akce je Taneční centrum Praha – konzervatoř. Dnes jsou MTT převážně přehlídkou domácích aktivit spolu s vystoupeními našich tanečníků pracujících v zahraničí a pouze přibližně čtvrtina je rezervována pro zahraniční hosty.
V letošním roce stejně jako vloni se program pro veřejnost odehraje na Nové scéně Národního divadla v Praze. Dvě úvodní pražská představení na NS jsou již tradičně rozdělena na dvě části. Sklizeň profiscény v neděli 9. ledna od 19.00 hodin představí komorní ukázky z repertoáru českých profesionálních umělců. Budou mezi nimi Attila Egerházi se „svým“ novým „Jihočeským baletem“, mladí tvůrci z baletu ND Tomáš Rychetský, Zuzana Šimáková - oba čerství laureáti Mezinárodní choreografické soutěže Plzeň 2010, dále Viktor Konvalinka a Hana Turečková, pozvání přijali i známí „Češi ze zahraničí“ Veronika Kornová s partnerem (Nationaltheater Mannheim) a Eva Kolářová s partnerem (Ballet du Rhin Strassbourg), po delší době přivítáme i Bralen Bratislava s choreografkou Janou Letenajovou. Program doplní oba juniorské soubory pražských konzervatoří Bohemia Balet (Taneční konzervatoř hl. m. Prahy) a Balet Praha Junior (Taneční centrum Praha – konzervatoř), které už lze považovat za profesionálně produkovaná umělecká tělesa.
Happening tanečních konzervatoří se uskuteční v pondělí 10. ledna od 19.00 hodin a představí práce přihlášených konzervatoří. Většinu už domácí publikum zná – především z předchozích ročníků festivalu – od nejvzdálenějších: Montevarchi (Itálie), Basel (Švýcarsko), Ljubljana (Slovinsko), Košice, Trnava a Bratislava (Slovensko), Ostrava, Brno a z Prahy TK hl. m. Prahy a TCP. Pozvány byly i další taneční školy – Bobalet Košice, Dance Perfect a Pop Balet z Prahy. Představení by mělo být prezentací nejmladších tvůrčích i interpretačních osobností a inscenační práce především v oblasti současného tance a tanečního divadla.
Tradiční součástí festivalu jsou semináře – lekce, worshopy, besedy a projekce – vše pouze pro účastníky festivalu v sídle Tanečního centra Praha v Praze 5 v areálu „Žvahov 463“.
Zdroj: TCP
Úspěch českých stepařů v zahraničí
Ve dnech 30. listopadu až 4. prosince 2010 proběhlo v německé Riese mistrovství světa ve stepu, na které se probojovali i stepaři z brněnského Tanečního a stepařského studia NO FEET. V kategorii malých skupin s živou hudbou do Brna přivezli bronzovou medaili. Navázali tak na úspěšnou řadu získaných ocenění v této soutěžní disciplíně – stříbro z roku 2008 a zlato z loňska. Tím však mistrovský úspěch brněnských stepařů studia nekončí. Kromě bronzu se NO FEET může pochlubit i stříbrnou medailí za malou skupinu ve věkové kategorii Adults II. Tito stepaři tak vylepšili svůj výsledek z loňského roku, kdy se ve stejné kategorii umístili na třetím místě.
Zdroj: NO FEET
V Ponci vystoupí čeští umělci působící v Holandsku
Dva pro české diváky spíše experimentální tanečně-divadelní večery tvůrců, kteří působí dlouhodobě v Amsterdamu, připravilo v prosinci divadlo Ponec. Jedná se o poslední představení v tomto roce, která budou uvedena v rámci projektu T. VAR, který si klade za cíl podpořit uvádění projektů českých umělců působících v zahraničí.
Na začátku prosince, ve středu 8. 12., se představí čtyři tvůrci – Jan Bárta,. Kateřina Dietzová, Deimion van der Sloot a Eva Šusová – v komponovaném večeru s názvem frikce dalších. Tato tanečně-divadelní performace je založena na dialogu tvůrců (2 tanečníci, 1 divadelní performer a 1 grafik), které spojuje fascinace formou a procesy samotné umělecké tvorby. Téma frikce jako místa, kde se rodí aktivita, kde vzniká umělecká myšlenka, zpracovávají každý svým vlastním způsobem. Autoři přitom společně dekonstruují samotný proces tvorby díla, zabývají se strukturou díla a tím, v jaké chvíli vzniká na jevišti frikce, to jedinečné, co přitahuje zájem publika. „To, co tvoříme, je experimentální pro nás, zkoušíme nové věci novým způsobem. Otevíráme divadelní scéně formy, které přispěly k tvorbě jednotlivých částí, avšak netoužíme po nálepce experimentální, protože to vzbuzuje jistá očekávání,“ říká Deimion van der Sloot.
„Slovo experimentální lze použít pro všechny diváky, kteří hledají pojmenování ještě předtím, než představení uvidí. Já bych však tuto potřebu pojmenovávat doporučila oddálit až po zhlédnutí,“ dodává Eva Šusová.
„Základem večera jsou dvě části, které jsou na sobě nezávislé, mají jiné téma i jiné obsazení, ale hledáme společný dialog, principy si vzájemně propůjčujeme a koncept celého večera děláme dohromady. Dalo by se říct, že pracujeme nezávisle na společném a společně na nezávislosti,“ vysvětluje Kateřina Dietzová k procesu tvorby.
V druhé polovině prosince, v sobotu 18. 12., uvede v české premiéře Klára Alexová svou nejnovější inscenaci, zvukově-pohybovou báseň Shapeless States of Karla. Při vzniku tohoto díla byly autorce sny materiálem k tvorbě. „Sny jsou prožitky k pocítění toho, kdo ve skutečnosti jsme a kde se nacházíme. Kde je ale náš výchozí bod? Zabývám se mechanismem letu mých myšlenek k bodu, ve kterém má fantazie, jako potenciální nová realita, šanci se rozvíjet. Snažím se přenést snový vjem na jeviště, které je tolik spjato s vnímáním času 'tady a teď',“ doplňuje ke svému dílu Alexová. Klára Alexová vystudovala obor "Mime" na De Theaterschool v Amsterdamu a v současné době spolupracuje s taneční skupinou NNT, která sídlí v holandském Groningenu.
V rámci stejného večera vystoupí i íránská choreografka Setareh Fatehi se svým sólovým kusem Born in 19-04-1984, který by měl být jakýmsi autoportrétem lidí, jejichž existence je zobecňována jen proto, že žijí své životy ve stejné, politicky komplikované situaci. „Žijete-li v Íránu, je politika nutně nevyhnutelnou součástí vašeho života. Pokud se v ní neangažujete a situace se zhoršuje, nesete svůj díl odpovědnosti. Nemáte zkrátka na vybranou. Můj styl oblékání i styl života jsou chtě nechtě vyjádřením mých politických postojů,“ dodává choreografka.
Zdroj: Divadlo Ponec
Severočeské divadlo opery a baletu v ohrožení
- Severočeské divadlo opery a baletu Ústí n. Labem, foto archiv divadla
Jak zaznělo na listopadovém zasedání městského zastupitelstva Ústí nad Labem, v rozpočtu na rok 2011 se nenajde 72 milionů korun potřebných k financování divadla. Se stejným výsledkem skončil i záměr zastupitelů převést divadlo do majetku Ústeckého kraje, jenž tento postup odmítl s tím, že ani v jeho rozpočtu nejsou prostředky pro udržení chodu této kulturní instituce. Panují tak vážné obavy, že nedostatek financí může vést až k zániku stálé operní a baletní scény na severu Čech. Ta se přitom může pochlubit několika významnými úspěchy z poslední doby, tanečnímu publiku jistě neuniklo například udělení ceny Thálie za rok 2008 sólistovi tamějšího baletního souboru Vladimíru Gončarovi. Přes veškerou vážnost situace však ředitel divadla Tomáš Šimerda zůstává i nadále optimistou: "Pevně věřím, že vedení města si je vědomo významu divadla pro krajskou metropoli." Na internetových stránkách www.nebertenamdivadlo.cz probíhá v současné době petice na podporu Severočeského divadla opery a baletu v Ústí nad Labem. Petici, v níž podporu uměleckým souborům opery a baletu v krátké době vyjádřilo již více než 10000 občanů, je na uvedených webových stránkách možno doplnit také vzkazem, adresovaným městským zastupitelům.
Balet nás baví – nová publikace pro děti
V listopadu vyšla nová kniha o divadle pro děti věnovaná tanečnímu umění s názvem Balet nás baví. Publikace s podtitulem „první kniha o baletu pro děti a rodiče“ je jakýmsi završením trilogie o opeře (Opera nás baví) a činohře (Divadlo nás baví) a vydalo ji Nakladatelství Práh ve spolupráci s baletem Národního divadla.
Čtenáři najdou v knize přiblíženy nejznámější světové i české balety, profily slavných choreografů, hudebních skladatelů, mnoho pojmů a odborných výrazů z oblasti scénických umění a klasické taneční techniky (např. baletní mistr, repetitor, choreograf, dramaturg, maskérka, garderobiérka, inspicient, korepetitor, režisér; piškoty, portál, zákulisí, divertissement, suita, alternace, derniéra a další) – to vše přehledně, srozumitelně a s humorem vysvětleno. Ojediněle pojaté i zpracované publikaci dominují ilustrace Jiřího Votruby, které s nadhledem a humorem komentují psané slovo. Kniha tak předává informace zábavnou a nenásilnou formou. Autorka Anna Novotná spolu s odbornou konzultantkou prof. Boženou Brodskou, taneční historičkou, vybraly dvacet baletních titulů podle klíče - nejslavnější, nejhranější a pro děti nejsrozumitelnější. Souběžně s vyprávěným dějem, rozděleným podle jednotlivých dějství, je vždy představen i hudební skladatel - jak žil, co dalšího zkomponoval, čím se proslavil a co bylo pro něj typické. Na konci knihy je seznam skladatelů, choreografů a osobností světového baletu s autobiografickými údaji.
V sobotu 4. prosince 2010 proběhne před představení baletu Louskáček – Vánoční příběh křest knihy Balet nás baví za účasti autorů Anny Novotné, ilustrátora Jiřího Votruby a první sólistky baletu ND Nikoly Márové. Kniha bude k dostání v pokladnách Národního divadla a knihkupectvích jako vánoční dárek nejen pro nejmenší.
Zdroj: ND
Taneční aktuality.cz by http://tanecniaktuality.cz/ is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License.
- rozhovory
- Světlana a Zdeněk Mládkovi: rozhovor se sólisty baletu Jihočeského divadla
- Rozhovor s Pavlem Knollem
- Prázdninový rozhovor se 420PEOPLE
- Rozhovor s Veronikou Iblovou
- Rozhovor se Sergem Ambertem
- Rozhovor s izraelskou choreografkou Mayou Lipsker
- Rozhovor s choreografem Youri Vàmosem
- Rozhovor s Ivonou Jeličovou, sólistku baletu ND Brno
- S Václavem Kunešem o nové premiéře
- Rozhovor se skupinou VerTeDance
- Rozhovor s fotografem Pavlem Hejným
- Rozhovory s účastníky festivalu TANEC PRAHA 2009
- Rozhovor s Ivannou Illyenko, sólistkou baletu ND
- Rozhovor s 420people
- Rozhovor s Igorem Vejsadou
- Rozhovor s Angelinem Preljocajem
- Rozhovor s Lucií Holánkovou
- Rozhovor s Jakubem Kopeckým
- Rozhovor s Janem Komárkem
- Rozhovor s Luciou Kašiarovou, ředitelkou festivalu „HYBAJ HO! (CZ)“
- Rozhovor s Máriem Radačovským, ředitelem baletu SND
- Rozhovor s Alenou Pajasovou
- Prázdninový rozhovor s Alexandrem Katsapovem
- Rozhovory s účastníky festivalu TANEC PRAHA 2008
- Johan Greben a Uri Ivgi, rozhovor s choreografickým duem
- Rozhovor s Martou Lajnerovou
- Rozhovor s Dariou Klimentovou
- Rozhovor se Zorou Šemberovou
- Rozhovor s Jiřím Pokorným
- Thálie 2007: rozhovor s Nikolou Márovou a Michalem Štípou
- Rozhovor s Dorou Hoštovou
- Rozhovor s Richardem Kročilem, sólistou baletu Národního divadla v Praze
- Rozhovor s Frankem Andersenem z Královského dánského baletu
- O Dance 2XS a Urbanite s Ivankou Hannichovou
- Suzanne Farrel - rozhovor s přední americkou tanečnicí 20. století
- Abou Lagraa - rozhovor s francouzským choreografem
- Nataša Novotná a Václav Kuneš o "dance unit" 420people
- Rozhovor s Juanem Manuelem Ramosem, mexickým choreografem
- Rozhovor s tanečníkem a choreografem Jarem Viňarským
- Rozhovor s choreografem Michalem Záhorou
- Rozhovor s Pavlem Šmokem
- Rozhovor s tanečníkem Stanislavem Fečem
- Rozhovor s Petrem Zuskou
- Geometrie nahoty - rozhovor s P. Brunclíkem, N. Márovou a M. Štípou
- Rozhovor s Alexandrem Katsapovem, prvním sólistou baletu ND
- Rozhovor s Filipem Veverkou, sólistou baletu v Düsseldorfu
- Rozhovor s Pavlem Strouhalem (Project Wings)
- Rozhovor s Nikolou Márovou
- Rozhovor s Václavem Kunešem
- Rozhovor s Matějem Urbanem
- Rozhovor se Sumako Koseki
- Rozhovor s Adélou Pollertovou
- Rozhovor s Michailem Lobuchinem, prvním sólistou Mariinského divadla
- Rozhovor s Janem Fouskem, sólistou baletu ND Brno
- Rozhovor s Michalem Štípou, sólistou baletu ND
- Rozhovor s Rafaelem Avnikjanem
- Rozhovor s Máriem Radačovským, novým šéfem baletu Slovenského ND
- Rozhovor s Adélou Pollertovou, sólistkou ND
- Rozhovor s Nachem Duatem
- Rozhovor s Jiřím Jelínkem
- Rozhovor s Janem Minaříkem, sólistou Piny Bausch
- Rozhovor s Béatrice Massin
- reportáže, postřehy
- Pocta Ladislavu Fialkovi
- Silvestr s baletem ND Brno
- Mezinárodní týdny tance 2011
- Poznámka k Sunyatě Kateřiny Stupecké
- Velká inventura Brno 2010
- Nová publikace: Tanec v České republice
- II. GRAND PRIX AWARD OLOMOUC 2010
- Slavnostní večer k 35. výročí Pražského komorního baletu
- Tanečníci vítají Svěcení jara potem a bouřlivými emocemi
- Sonia Goméz – „Zážitky s cizincem”, večer festivalu 4 + 4 dny v pohybu v divadle Archa
- World Ballet in Ostrava 2010
- FAKT nebo FIKCE?
- Kouzlo současného tance – reportáž z workshopu s Ericem Trottierem
- Balet ND a Hradišťan
- Exotické hostování baletu Národního divadla v Číně
- Kouzlo májové noci aneb V Ponci se tančilo s láskou
- Othellova vášeň pohltí Národní divadlo
- První sólisté baletu Národního divadla jako taneční hvězdy v Rusku
- Tanečnice Soňa Zejdová ve vzpomínkách kolegů
- Spící krasavice vtančí na scénu Stání opery
- Listopadový Festival tanečních filmů ve Světozoru
- Postřehy z třetího ročníku Mezinárodní baletní soutěže v Brně
- Faust a Mefisto se utkají na prknech Stavovského divadla
- Úspěch primabaleríny Nikoly Márové v Helsinkách
- Oidipús Rex ve Strašnicích
- 4 + 4 dny v pohybu 2009
- KoresponDance Europe v Praze
- Natřikrát vstoupilo do další desítky
- Crankovský Romeo a Julie na vídeňský způsob
- Hostování baletu ND ve Spojených státech
- Klenot klasického baletu zazáří v Národním divadle
- 420people: fotodokumentace choreografické tvorby
- Balet Národního divadla nadchl Athény
- Gala večer souboru irských tanců a stepu Gall – Tír
- TANZ IN. BERN: Jak umělci strašili diváky
- TANZ IN. BERN: Vincent Dupont na hranici únosnosti, která osvobozuje
- TANZ IN. BERN: Kontroverzní fauni Oliviera Dubois
- TANZ IN. BERN: o jednom (ne)tanečním představení
- TANZ IN. BERN - postřehy z festivalu
- Dobrodružná výprava pražských sólistů za diváckými ovacemi
- Jak se trénuje v Americe
- Taneční centrum Praha – prezentace letního workshopu
- Letní hostování tanečníků ND na Taiwanu
- Reportáž z brněnské části festivalu ProART 2008
- Přehlídka slovenského nezávislého divadla a tance KIOSK
- Balet Gala aneb Setkání v Praze po páté
- Balet ND na Dance Salad Festival – očima tanečníků
- Za Zorou Šemberovou do Národního divadla
- Premiéra baletu La Sylphide/Napoli je za dveřmi
- Júzuru - japonská opera v Čechách
- Zážitky sólistů pražského ND z hostování v Pekingu
- Slovenský současný tanec v Indii - fotogalerie
- Japan Now – fotografie z netradičního zahájení
- Giselle - fotoreportáž z Národního divadla
PODPORA A PARTNERSTVÍ:
